Lotyšsko: Riga je nový Berlín

Kanepes Kulturas Centrs, jedna z nejlepších adres pro zábavu v lotyšském hlavním městě.
Kanepes Kulturas Centrs, jedna z nejlepších adres pro zábavu v lotyšském hlavním městě.
21 červen 2013 – Die Welt (Berlín)

Zapomeňte na Barcelonu, Londýn či Berlín: novou módní destinací pro mladé z celé Evropy je pobaltská Riga.

Je neuvěřitelné, kolik retro nábytku se do téhle malé kavárny vejde. „Bufete“ má jen asi patnáct metrů čtverečních, ale na křeslech a pohovkách ze sedmdesátých let nabízí celkem dvacet míst k sezení. Z reproduktorů duní Depeche Mode, trychtýř gramofonu tiše zírá do místnosti. Busty, obrazy ze čtyřicátých let, knihy, časopisy, vázy a staré hodiny.

Dva hosté postavili svá jízdní kola doprostřed místnosti. Káva se podává v šálcích s květinovým vzorem, za oknem jezdí bílá SUV, naproti přes ulici stojí šedivý sovětský panelák. Turisté sem zabloudí jen zřídka, většina se jich zdržuje jen ve staré části Rigy postavené v secesním stylu s kostely a hrázděnými domy.

Maris a Péteris sedí na slunci před „Bufete“, kam si po práci zašli na pivo. Oba muži pracují v lotyšském hlavním městě jako moderátoři jedné reality show. Svým vzhledem sice odpovídají představě o tom, jak vypadá typický hipster, ale: „Žádní hipsteři nejsme,“ říká Maris a směje se. „Za poslední rok si tady všichni začali z hipsterů dělat legraci, dřív tady to slovo přitom vůbec neexistovalo.“

Upnuté kalhoty a sluneční brýle

Hipsteři mají i v Rize počítače od Applu, upnuté kalhoty, jízdní kola bez přehazovačky a sluneční brýle. A očividně proměňují město. V rozpadajících se starých budovách v posledních několika měsících otevírá stále více barů, hospod a klubů. Je to tu jako v berlínské čtvrti Prenzlauer Berg krátce po pádu zdi, spousta volného prostoru pro nové myšlenky.

Podniky jsou někdy dokonce schované na střeše nákupního centra, „Terrace Riga“ otevřela v květnu 2011. Mnoho kaváren a barů našlo své místo nad úrovní střech okolních budov, z téměř každé židle se skýtá ohromující výhled. Do osmého patra nákupního centra „Galleria Riga“ vyjede jen ten, kdo ví, co ho tam čeká. V zimě se střecha využívá jako kluziště.

Stejně jako v Barceloně, Londýně nebo Berlíně tady všichni ťukají do svých chytrých telefonů. DJ konečně pouští hudbu, staví se rožeň na kebab. Noc může začít.

Popíjení s opilými turisty je pasé

Nejlepší je to v „KKC“, říkají Katja a Monta. Obě dívky studují v Rize kulturologii, mluví anglicky bez přízvuku a vědí, jak a kde se „paří“. „KKC – Kanepes Kulturas Centrs“ otevřelo teprve před několika málo měsíci v dvoupatrové dřevěné budově, která by si zasloužila rekonstrukci, a v mezidobí se z něho stalo centrum těch, kdo mají rádi kreativitu – je to klub, bar, kavárna a prostor na pořádání koncertů v jednom.

I Katja a Monta si dělají legraci z hipsterů, ačkoliv samy vypadají, že mezi ně patří. „Na tomhle novém trendu je dobré, že stále víc lidí v Rize jezdí na kole. Už tu jsou dokonce pořádné cyklotrasy,“ pochvaluje si Katja.

„Dobré taky je,“ dodává Monta, „že teď máme kluby i jinde než jen ve starém městě. Dřív jsme museli vždycky pařit s opilými turisty, protože nebylo kam jinam jít. Teď máme vlastní bary, v novém městě. Ale taky vzniká pořád víc míst na kulturu, výstavy, čtení a divadlo.“

Dav se potí, skáče, jásá

Na stěně před „KKC“ visí hlavou dolů gigantický černý lev. Kanepes je lotyšský výraz pro kannabis, což je čirá náhoda, protože podnik nebyl pojmenován po droze, ale po Davisu Kanepesovi, který „KKC“ otevřel.

Davis je přitom filmař, který studoval v Rize, pracoval v Římě a pak se vrátil zpět do vlasti. „Tenhle dům prostě někoho hledal. Dřív tu byla hudební škola. Takže v každé místnosti patnáct let vládla hudba. Budova ale zpustla, všechno jsme museli sami zrekonstruovat.“

Nyní je tu plno k prasknutí, kvůli frontě u baru se návštěvníci ani nemohou dostat do horního patra, stovky krásných lidí si tu užívají a baví se, postávají a popíjejí.

„Vrátil jsem se z Říma, protože jsem měl pocit, že tam kulturně nevzniká nic nového. Tady v Rize se teď mění úplně všechno,“ říká Davis. „Když jsem před šesti lety jezdil na univerzitu na kole, tak se ještě cyklisté vzájemně zdravili, protože jich bylo opravdu jen pár. Nyní je z kola fetiš. Úžasné!“

Jsou dvě hodiny ráno, v „KKC“ není ani noha. Monta a Katja se ještě přesunují na závěrečný drink do baru „Chomsky“, nazvaného podle amerického levicového intelektuála Noama Chomského.

„Tam je to ještě větší bída,“ říkali odpoledne o baru Maris a Péteris. V tlumeném světle ze zdi hledí Noam Chomsky zvěčněný černým inkoustem. Pije se sladké jablečné pivo a hraje tichá hudba. Na pohovkách si opile hoví skupina mladých, kteří tu klábosí až do svítání.

Překlad: Karolína Kousalová

Factual or translation error? Tell us.