Vyberte si jazyk
Mohli bychom to nazvat příběhem korkové zátky. Odehrává se v Portugalsku, ale týká se i jiných evropských zemí, možná v trochu pozměněné variantě. Z příběhu se dozvídáme, že Portugalci jsou největšími výrobci a vývozci korku, který se používá na výrobu korkových zátek. Korek se vyrábí z kůry korkového dubu a z půdy, na níž roste. Těžko najít něco pevnějšího a konkrétnějšího, na rozdíl od všech těch půjček, dluhů, směnek a finančních derivátů, zkrátka všech těch ‚ďábelských výmyslů,‘ které vyvolaly krizi. Pokud by tyto bukolické premisy platily, nemohla by se bývala krize ekonomiky cenných papírů dotknout ekonomiky korkové. Stal se však pravý opak.
Zadluženost 300 % HDP
Jak tedy došlo k tomu, že se malé evropské národy jako Portugalsko potácejí pod údery spekulantů? Důvodem je předně jejich velikost: státní dluhopisy dnes nakupují a prodávají finanční obři, kteří vykazují větší hospodářský výsledek než mnohé státy. Dalším důvodem je to, že tyto země mají příliš mnoho dluhů, jak veřejných, tak soukromých: i přes úspornou fiskální politiku nedokážou jejich vlády najít ze zadluženosti cestu ven. Irská ekonomika představuje 1,7 % HDP eurozóny. Irské banky přitom pohltily čtvrtinu finančních prostředků, které nabídla k dispozici Evropská centrální banka. Řecko se svými 2 % HDP eurozóny spotřebovalo17,3 % likvidity, kterou Frankfurt poskytl.
Méně nenasytné Portugalsko, které představuje 8 % HDP eurozóny, vykazuje pouze 7,5 % půjček. Portugalci jsou nicméně zadluženější než Řekové: pokud sečteme dluhy domácností, podniků a vlády, dostaneme se na 300 % HDP oproti 240 % v případě Řecka. Konečně je tu třetí důvod, z dlouhodobého hlediska jistě nejpodstatnější: tyto země nedokážou vyprodukovat dostatečné příjmy na to, aby mohly splácet dluhy. Portugalsko, kde poměr dluhu k HDP představuje 7,2 %, předpokládá v letošním roce růst 0,7 %. Ovšem ratingová agentura Standard & Poor’s očekává v příštím roce pokles o 1,8 %.
Ze dne na den se Portugalsko muselo sžít se silnou měnou
Nahlédněme do jádra systému. Portugalsku dlouho trvalo, než se dostalo ze zaostalosti, v níž ho udržovala diktatura Antónia Salazara. Karafiátová revoluce v roce 1975 umožnila nastolit demokracii, nikoliv však blahobyt, alespoň ne ihned. Teprve od devadesátých let je možné hovořit o skutečném hospodářském rozkvětu, i když portugalská ekonomika zůstává nadále okrajová.
Portugalsko vyváží zboží s nízkou přidanou hodnotou. Nejužší vztahy udržuje se Španělskem – na němž je svým způsobem závislé – dále s Francií a s Německem a pak také s Angolou, svou bývalou africkou kolonií, která mu dodává především ropu. Portugalsko vyrábí hlavně textil. Než vstoupila na trh východní Evropa, bylo v tomto odvětví díky levné pracovní síle konkurenceschopné. A pak přišlo euro.
Ze dne na den začalo Portugalsko žít, vyrábět, prodávat a vyvážet se silnou měnou, skoro tak silnou jako marka. Není tudíž divu, že se situace začala od roku 2001 zhoršovat. Reálný růst byl v posledních deseti letech v porovnání s průměrem v eurozóně o 5 procentních bodů nižší. Portugalsko nedokázalo využít španělského boomu a jeho průmysl přišel o podíly na trhu ve všech hospodářských odvětvích. Mezinárodní měnový fond ve své srovnávací studii období let 1995-2005 poukazuje na pád portugalské ekonomiky ve všech hlavních sektorech, ať už se jedná o textilní a oděvní průmysl, či o výrobu korku.
Neúspěšná ekonomická rekonverze
Negativní bilanci zaznamenalo i v oblasti služeb, a to dokonce i v cestovním ruchu, který představuje hlavní aktivitu portugalského terciálního sektoru. Jedná se tedy o dlouhodobé trendy, jejichž příčinou není pouze euro. Zavedení jednotné měny vyžadovalo hlubokou přeměnu, radikální přechod k větší konkurenceschopnosti, který by se zakládal na kvalitě, a nejenom na cenové politice, zkrátka a dobře byla zapotřebí celková rekonverze ekonomiky.
Mezitím začali zrádní producenti vína – v čele s Francouzi – používat silikon, či dokonce – k dovršení všeho zlého – kovové šroubovací zátky na bílá vína, která nepotřebují zrát. A tak to, co se zdálo být skvělým sektorem, jak z hlediska surovin, tak výrobní specializace, protože nikde jinde na světě nedokážou lidé a stroje takto kvalitně zpracovávat kůru korkového dubu a vyrábět ní nefalšované zátky, nakonec také pozbylo významu. Je to zkrátka další důkaz toho, že Ricardova teorie komparativní výhody a průmyslové specializace neobstála před proměnou vkusu, strategiemi vinařů a požadavkem na snížení nákladů. Korkové zátky, porto, vinho verde [zelené víno], oděvy, elektronické součástky, cestovní ruch: všechny významné elementy portugalské obchodní bilance ztratily na váze, což pro zemi znamená méně bohatství.
Korková ekonomika: první postižená krizí
Ještě před tím, než ve Spojených státech praskla realitní bublina, bylo Portugalsko považováno za zemi potýkající se s problémy; ještě před ekonomikou cenných papírů tu krize postihla ekonomiku korkovou. O zbytek se pak postarala finanční panika. V ten okamžik zasáhly banky. Portugalské domácnosti, které dříve bývaly podobně jako italské domácnosti spořivé, se u svých bank zadlužily. Situace byla o to horší, že portugalské banky masivně využívaly zahraničních půjček. V důsledku této silné závislosti se už tak slabá a málo konkurenceschopná portugalská ekonomika stala stejně tak zranitelnou jako ekonomika řecká.
Nikdo není imunní vůči silné krizové nákaze, ale země s křehkou hospodářskou strukturou k ní jsou ještě náchylnější. Ekonomiky, které si vedle specializace ve špičkových oborech dokážou zachovat širokou nabídku v manufakturním sektoru a ve službách, jsou na tom vždycky lépe. Opět tu máme případ země, která si žila nad poměry, a to ani ne tak kvůli plýtvání veřejnými prostředky a soukromé lenosti, jako spíš kvůli neschopnosti přizpůsobit svůj systém novému prostředí, které vytvořila jednotná měna.
Zaměstnanost
Nezaměstnanost nejvíc postihuje ženy a mladé lidi
„Práci už nemá 600 000 lidí,“ píše Jornal de Notícias v den, kdy podle prognóz OECD dojde ke smrštění portugalské ekonomiky a nárůstu nezaměstnanosti z dnešních 10,7 % na 11,4 % v roce 2011. Lisabonský deník poznamenává, že „letos je o 61 700 nezaměstnaných více než v loňském roce,“ a cituje ekonoma, který tento jev přisuzuje „neustálé optimalizaci zdrojů, výrobních procesů a technologií“. Což jinými slovy znamená, že se podniky „snaží pracovat lépe s méně lidmi“. V červenci, srpnu a září postihla nezaměstnanost nejvíce ženy (12,4 %) a lidi mladší 25 let (23,4 %). Největší nezaměstnanost hlásí sever země a kraj Algarve, dodává deník.
