Vyberte si jazyk
Příliv běženců do Švédska je nižší než prognózy migračního úřadu. V zemi letos požádá o azyl zhruba 45 tisíc lidí z celého světa. Tedy o 9 tisíc méně, než se očekávalo. Dokonce i prognózy na příští rok počítají s 48 tisícovkami žadatelů, tedy o 3 tisíce lidí méně.
Pokles počtu uprchlíků by byl dobrou zprávou, kdyby za tím byl pacifističtější svět, kde vládne mír a demokracie. Důvodem těchto nových statistik se ale zdá být spíše zavedení přísnějších hraničních kontrol EU. Zejména mezi Řeckem a Tureckem.
Zvlášť katastrofální je situace syrských uprchlíků. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres ji označil za nejhorší humanitární krizi na světě od rwandské genocidy. [[V současné době žije téměř 1,8 milionu syrských uprchlíků v sousedních zemích]] - v Libanonu, Jordánsku, Turecku a Iráku. Jordánský uprchlický tábor Zaatari, který otevřel své brány na počátku července loňského roku, má dnes více než 144 tisíc obyvatel, což z něj dělá čtvrté nejlidnatější město v Jordánsku.
Dobré úmysly, ale chybí činy
Uprchlíci se často setkávají se štědrostí a soucitem. Ale čím déle konflikt potrvá, tím větší bude na sousedy Sýrie tlak. V rozhovoru pro britský list The Guardian Guterres uvedl, že masivní příliv uprchlíků může vést nejen k humanitární krizi, ale může se také stát globální hrozbou pro mír a bezpečnost. A co dělá Evropa? K dnešnímu dni jen velmi málo.
Na dobrých úmyslech není nic špatného. Všechny členské státy EU se zavázaly k dohlížení na dodržování Ženevské úmluvy, která chrání civilisty prchající před válkou a pronásledováním. V červenci Evropský parlament schválil řadu opatření, která počítají s vytvořením společné azylové politiky. Ta by měla vejít v platnost na podzim 2015. Doufejme, že vejde v platnost na čas a že se zlepší přijímání uprchlíků, zejména z hlediska právní jistoty.
Samotná Evropská unie má společný regulační rámec pro řízení rozsáhlých humanitárních krizí. V roce 2001, po válce v bývalé Jugoslávii, se EU dohodla na právních předpisech umožňujících poskytnutí dočasné ochrany v případě hromadného přílivu běženců. Problém je v tom, že uprchlíci, kteří chtějí požádat o azyl, tak musí učinit na místě, uvnitř evropských hranic.
Zjednodušení vstupu do EU
Jenomže lidé, kteří jsou rozhodnuti požádat o azyl, musí zůstat na hranici. Na začátku let 2000 existoval ještě způsob, jakým se do EU dalo dostat. Několik evropských zemí umožňovalo podat žádost o azyl na zastupitelských úřadech. Tyto cesty se však uzavřely. Uprchlíkům nezbývá nic jiného, než se do země dostat nelegálně. Jistě, části z nich se podaří překročit hranici – ale je jich relativně málo. Dodnes EU přijala zhruba 43 tisíc uprchlíků původem ze Sýrie.
Komisařka EU [pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová] na stránkách úterního vydání [švédského deníku] Dagens Nyheter vyjádřila znepokojení nad neochotou členských států přijmout další uprchlíky, poté co je o to požádal Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). „Zvedlo pro to ruku jen pár lidí,” poznamenává k hlasování poté, co UNHCR vyzval členské státy EU k přijetí 12 tisíc uprchlíků z táborů ze sousedních zemích Sýrie.
Je nejvyšší čas, aby evropští lídři přehodnotili svůj způsob myšlení. [[Pokud humanitární důvody nestačí, možná by jejich závazek mohlo posílit až rostoucí napětí na Blízkém východě.]]
Je třeba zjednodušit vstup do EU. Například tím, že zastupitelské úřady budou moct vystavovat humanitární víza, aby běženci mohli sdělit důvody jejich žádosti o azyl.
EU se musí kolegiálně dělit o odpovědnost vůči syrským uprchlíkům. Pokud ne dnes, v době, kdy téměř dva miliony lidí ze země poblíž Evropy uprchlo ze svých domovů, tak kdy jindy?
