Pláž Sperlonga (Itálie) v roce 2012.

Méně volna, více růstu?

Proti hospodářské krizi chtějí některé evropské země bojovat kratší dovolenou. Představa je to lákavá, ale kontraproduktivní.

Zveřejněno dne 5 srpna 2013 v 15:58
Pláž Sperlonga (Itálie) v roce 2012.

Proti hospodářské krizi chtějí některé evropské země bojovat kratší dovolenou. Představa je to lákavá, ale kontraproduktivní.

V půli léta se francouzská vláda rozhodne naplnit státní pokladnu tím, že zruší srpnovou dovolenou a zahájí začátek školního roku o měsíc dřív. To je scénář animovaného filmu Antonína Peretjatkova Dívka 14. července.

Je jen malá šance, že by vláda Jeana-Marca Ayraulta nebo jakákoliv jiná vláda přijala tak náhlé a radikální rozhodnutí. Ale myšlenka zkrátit placené volno na podporu hospodářství není výsadou filmových scénáristů.

V roce 2010 navrhla dvě sdružení zastupující německé malé a střední podniky zkrátit o jeden až dva týdny zákonem stanovenou dovolenou, „aby podpořila oživení“ ekonomiky. Italský ministr hospodářství s cílem vyvést zemi z recese nedávno navrhl zkrátit dovolenou o jeden týden, přičemž tvrdil, že by se toto opatření mohlo „okamžitě projevit zhruba jedním procentním bodem HDP“.

Newsletter v češtině

Tato myšlenka ale nepřichází pokaždé z horních pater politiky. V březnu 2012 odmítlo 66,5 % švýcarských voličů v referendu návrh občanské iniciativy na prodloužení placené dovolené o dva týdny. Švýcaři se obávali důsledků negativního dopadu na ekonomiku.

Američanům volno nedává smysl

V době hospodářské krize se evropské země snaží získat větší konkurenceschopnost snižováním výrobních, a zejména mzdových nákladů. Tohoto cíle mohou dosáhnout například snižováním platů po vzoru Španělska v roce 2010. Tato přinejmenším nepopulární politika s sebou ale nese značná rizika.

Zkrácení placené dovolené je teoreticky další alternativou. Vypočítat lze dokonce i teoretické účinky takového opatření. „Odhaduje se, že každý další pracovní den přináší mezi 0,07 a 0,08 procentního bodu růstu navíc, říká Ronan Mahieu, vedoucí oddělení vnitrostátních účtů francouzského Národního institutu pro statistiku a ekonomické studie (INSEE). Vliv na meziroční růst zůstává však velmi slabý. Slabý, ale reálný.

Navzdory teoretickým ziskům z odpracovaných dnů navíc poskytují všechny země Evropské unie svým zaměstnancům alespoň 20 dnů placeného volna. Na opačné straně Atlantiku se řada expertů domnívá, že 20 až 30 dnů dovolené poskytované v evropských zemích je ekonomickým nesmyslem, podobně jako i další štědré sociální výhody.

Negativní dopad placeného volna na ekonomiku ale nebyl nikdy prokázán, a někteří dokonce tvrdí, že je tomu naopak. „Z teoretického hlediska platí, že čím více dovolené zaměstanec má, tím je šťastnější a vykazuje vyšší produktivitu práce, tvrdí ekonom Francesco Vona z Francouzské pozorovatelny hospodářského vývoje OFCE při pařížském Institutu politických studií. Je tu také kognitivní vysvětlení. Naše soustředění je omezené a tvořivost souvisí se schopností vidět věci z vnějšku, což je při nadměrném pracovním zatížení složité.“

Dovolená zvyšuje produktivitu

Ale pozor, pokud je dovolená příliš dlouhá, hrozí, že se například v průmyslových odvětvích zvýší pracovní tempo, aby se vykompenzovala ztráta skutečné pracovní doby zaměstnanců. A příliš intenzivní pracovní tempo může mít, podobně jako nedostatek dovolené, nepříznivý vliv na zdraví (stres, únava, nemoci).

Obecně platí, že čím je země bohatší, tím je počet odpracovaných hodin za rok nižší. To ale neznamená, že země může rychle zbohatnout tak, že sníží počet odpracovaných hodin nebo například zkrátí pracovní dobu. Jižní Korea a Mexiko, kde se za rok odpracuje více hodin než v Řecku, vykazují mnohem vyšší hospodářský růst než Francie.

Existují dobré důvody, proč si myslet, že delší dovolená vede ke zvýšení produktivity pracovníků. Stát se ale zajímá především o hospodářský růst, tj. o navyšování bohatství ve srovnání s předchozím obdobím. Nicméně myšlenka, že delší dovolená může mít pozitivní vliv na celoroční výrobu a přispívat tak k tvorbě růstu, je mnohem méně zřejmá: pokud by tomu tak bylo, pak by nejlepším způsobem, jak maximalizovat výrobu, bylo mít placenou dovolenou po celý rok.

„Výpočítat reálný dopad jednoho dne volna na ekonomiku je velmi obtížné,“ shrnuje Ronan Mahieu z INSEE, který dále tvrdí, že ne všichni zaměstnanci si vyberou celou dovolenou, na kterou mají právo.

Do práce dle libosti

Existuje pro ekonomiku ideální počet dní placeného volna? Pravděpodobně ne, a to zejména proto, že stanovený minimální počet dní pracovního volna neodpovídá počtu dní dovolené, kterou si zaměstnanci skutečně vyberou: někteří nevyčerpají celou dovolenou, jiní pracují v odvětvích nebo společnostech, které nabízejí dvojnásobek minima.

Řešení možná spočívá v mnohem pružnějším přístupu k dovolené a obecněji k pracovní době.

Představte si budoucnost s neomezeným množstvím dovolené, jako mají ve společnostech IBM nebo Netflix. Na jakém principu se zakládá? Zaměstnanci si mohou vzít tolik dovolené, kolik chtějí, pod podmínkou, že práce bude v požadovaný čas hotová. Zdá se, že tato metoda přináší nejvíc ovoce.

Pohled z Británie

Proti posvátné dovolené

Podle týdeníku The Economist „zůstává evropská placená dovolená na kontinentu nejsvětější svátostí“. Platí to podle něj „jak o anglicky a německy mluvících státech, tak o románských zemích.“

Komentátor rubriky Charlemagne píše, že vyšší produktivita nemusí nutně znamenat více odpracovaných hodin, a upozorňuje, že když byla za druhé světové války zkrácena pracovní doba, jež předtím dosahovala i 100 hodin týdně, produktivita prudce vzrostla. Naopak všechny snahy omezit placenou dovolenou zatím selhaly.

Když se Itálie pokusila přesunout některé svátky, které připadají na pracovní dny, na jiné datum, věřící v Neapoli prohlásili, že zázrak svatého Januária, při kterém zaschlá krev patrona Neapole údajně každý rok 19. září (a alespoň o dalších dvou svátcích) znovu zkapalní, se z úředního nařízení změnit nedá. A nevypadá to ani, že by se šéfům chtělo nutit zaměstnance pracovat usilovněji. Svaz zaměstnavatelů Business Europe prohlásil, že o zkrácení placené dovolené zatím nejednal. Jeho předsedkyně Emma Marcegagliová se k tématu nemohla vyjádřit. Byla totiž na dovolené.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma