Imigrační výzva pro Evropu (2/5) : Nezdary integrace pošvédsku

V lidové čtvrti Husby nedaleko Stockholmu, dějišti květnových nepokojů.
V lidové čtvrti Husby nedaleko Stockholmu, dějišti květnových nepokojů.
12 srpen 2013 – NRC Handelsblad (Amsterdam)

Švédsko se tváří jako homogenní a rovnostářská společnost. Ve skutečnosti má ale problém s integrací etnických menšin a segregace je tam na denním pořádku.

Nazanin Johanssonová s tím nikdy neměla problém. Kvůli tmavým vlasům, hnědým očím a perskému vzhledu byla středem pozornosti. Bylo jí jasné, že se v životě musí snažit víc než ostatní.

Přesto je pro ni Švédsko zemí, kde i přes obtížnou výchozí situaci najdete práci. Kde se z vás může stát například dynamická mediátorka pracovní agentury v jedné ze sociálně slabých čtvrtí.

Musíte ale chtít. O tom Nazanin občas pochybuje, když mluví s mladými. „Chtějí práci, ale jen tu, která je v pohodě.“ Nechtějí začínat od píky. „Je snadné zapomenout, že to je mentalita dnešních mladých lidí.“

Nazanin pracuje na úřadu práce ve čtvrti Kista, na předměstí Stockholmu, které je zároveň technologickým centrem švédské metropole.

Kista se nachází mezi čtvrtěmi Rinkeby, Husby a Tensta, o nichž se mluvilo ve zprávách v souvislosti s pouličními nepokoji, které tam vyvolali místní mladíci. Celý týden hořela auta a docházelo ke střetům s policií.

Záběry ze Švédska obletěly celý svět. Kdo by čekal takové projevy nenávisti v zemi, kde se o vás vláda stará od prvního křiku až do posledního vydechnutí? A rasismus a segregaci v nejrovnostářštější zemi na světě?

Vzrostla nerovnost

Rychle se ukázalo, že tomu tak opravdu je. Svět nedával pozor a švédský model mezitím utrpěl trhliny. Po hospodářské bublině devadesátých let zatočila středopravicová koalice vedená Fredrikem Reinfeldtem s veřejnými financemi a snížila maximální daňovou sazbu. Psal se rok 2006.

Švédsko je nadále rovnostářskou společností, ale nerovnost tu vzrostla víc než jinde v Evropě. Podobně jako ve zbytku Evropy jsou na tom nejhůře přistěhovalci, málo kvalifikovaní pracovníci a mladí lidé – hlavně muži. A výtržníci patří ve velké míře právě do těchto kategorií.

Každým rokem se ve Švédsku zvyšuje počet vydaných povolení k pobytu, přičemž v ostatních evrospkých státech je tomu naopak. V roce 2012 úřady vydaly rekordních 110 tisíc povolení. Mezi uprchlíky jsou nyní hlavně Syřané, Somálci, Iráčané a Romové.

Opustit předměstí je pro ně daleko těžší než pro jejich přechůdce. Je méně práce, společnost je složitější, laťky jsou vyšší. „Chtěl bych být hlídačem, ale potřebuji k tomu řidičský průkaz,“ vysvětluje například Sameh Sakr, dvaadvacetiletý Egypťan ze čtvrti Hallunda. Řidičský průkaz, říká posměšně. „Ale kde na to mám vzít?“

Vzestup „gated comunities“

Segregace je ve Švédsku vysoká. Většina stockholmských přistěhovalců žije na zahradních sídlištích, které lemují modrou linku metra přezdívanou Orient Express. Jsou to betonové tří až pětipatrové paneláky postavené v šedesátých a sedmdesátých letech.

V některých čtvrtích tvoří 80 procent populace přistěhovalci první nebo druhé generace a 50 procent z nich je bez práce, přičemž míra nezaměstnanosti dosahuje ve Švédsku 8 procent. Jeden přistěhovalec ze čtyř neukončí školní docházku. Tři procenta švédských dětí žijí v chudobě, u dětí přistěhovalců je to 40 procent.

Bohatí a chudí bydlí odděleně, tak jak tomu je ve všech evropských městech. Ve Stockholmu jsou ale mezi jednotlivými městskými částmi ostrovy a rozsáhlé zelené plochy, což způsobuje, že majetné vrstvy se téměř automaticky ocitají v „gated comunities“, uzavřenými rezidenčních komplexech.

Čtvrť Nockeby tvoří řady skvěle udržovaných vil se zabezpečovacími systémy. Zato kolem stanice metra Rinkeby posedávají muži na lavičkách mezi paneláky. Je tam sice turecká kavárna a somálský bazar, ale ani jeden bankomat.

Jak je možné, že rovnostářské Švédsko nechalo do takové míry narůst alarmující statistiky a ostrůvky nespokojenosti? Není to tím, že by se veřejná správa o tuto otázku nezajímala. Naopak, ministerstvo práce a sociální integrace chce vytvořit pracovní místa a finančně podpořit a rozšířit kurzy švédštiny, aby irácký inženýr nemusel chodit do stejného kurzu jako Somálec, který umí sotva číst a psát.

Mluvit Rinkeby-Svenska je problém

Ministr pro integraci Erik Ullenhag prohlašuje, že přísnější imigrační politika vyžadovaná xenofobní stranou Švédští demokraté nepřipadá v úvahu.

„Domníváme se, že jde o ekonomický problém a problém mladých, a nikoliv problém imigrace. Pokud zostříme tón vůči přistěhovalcům, dotkneme se jako stát vlastní důstojnosti. Navíc způsobíme újmu těm, kdo jsou už tady. A navíc Švédsko přistěhovalce potřebuje.“

Tobias Hubinette, vědec, který se specializuje na otázky přistěhovalectví v Multikulturním centru na předměstí Botkyra, tvrdí, že ve skutečnosti přistěhovalci potřebují velké odhodlání, vytrvalost a štěstí, aby překonali rozdíly v mzdách a ve vzdělání a také etnickou odlišnost.

Často nejsou považováni za Švédy, přestože se ve Švédsku narodili. Například ten, kdo mluví tzv. Rinkeby-Svenska, švédštinou s přízvukem, má nulovou šanci najít práci.

Opožděná debata o multikulturalismu

Ministr Ullenhag má řešení: nové „my“ pro Evropu. „Nelíbí se mi, že se ‚my‘ vždy vztahuje k minulosti. Ve Spojených státech amerických je každý, kdo žije na americkém území, Američan. Tam se ‚my‘ obrací k budoucnosti. Tak by to mělo být i v Evropě.“

„Pro začátek by stačilo,“ říká spisovatel a novinář Viggo Cavling, „kdybychom si připustili, že už nejsme homogenní stát, kde jsou si lidé rovni.“

Ale právě to si Švédsko nechce přiznat, tvrdí Hübinette. „V dnešní době má má nyní jednoho nebo oba rodiče zahraničního původu devět procent Švédů. Ale ještě si to neuvědomujeme. Nezapomeňme, že Švédsko nikdy nemělo žádné kolonie.

Švédsko je právě z toho důvodu nacionalistickou zemí. Nejen že chce dělat dobro, ale také si o sobě myslí, že je dobré. Jinými slovy rádi přijmeme přistěhovalce, ale už si nechceme přiznat, že jsme přispěli k vytvoření nepřijatelné situace. V debatě o multikulturalismu máme dvacet let zpoždění.“

Další články ze seriálu o přistěhovalectví :

Maltské trable s běženci

Překlad: Martina Buláková

Factual or translation error? Tell us.