Kyjev na rozcestí

„Sblížení s Evropskou unií by přispělo k utváření Ukrajiny jako moderního evropského státu,“ prohlásil prezident Viktor Janukovyč 24. srpna v projevu u příležitosti 22. výročí nezávislosti státu.

Přestože rychle dodal, že dobré vztahy s Ruskem jsou také velmi důležité, pořadí, v němž tyto otázky zmínil, jasně ukazovalo, jakým směrem dnes v Kyjevě fouká vítr. Ukrajina se svými 44 miliony obyvatel a územím, které z ní dělá největší zemi v Evropě, má před sebou historickou volbu mezi dohodou o přidružení s Bruselem a celní unií s Moskvou. A protože oba dokumenty nejsou vzájemně slučitelné, musí Kyjev udělat strategické rozhodnutí. Pokud se mu dohodu o přidružení nepodaří podepsat do konce roku, půjde proces integrace na několik let k ledu, nebo bude úplně zastaven. Z praktického hlediska by to znamenalo, že si Ukrajina za strategického partnera vybrala svého východního souseda.

Dohoda znamená reformy

EU je připravena podepsat dohodu o přidružení pod třemi podmínkami: jen pokud Ukrajina zlepší právo veřejné žaloby, přijme volební zákon obsahující doporučení Rady Evropy a vyřeší problém selektivního uplatňování rovnosti před zákonem. Nic z toho by pro prezidenta Janukovyče neměl být problém – první dva body by mohly Dumou, v níž má Janukovyčova Strana regionů většinu, projít poměrně rychle a ten třetí bod bude naplněn, až bude z vězení propuštěna bývalá premiérka Julia Tymošenková, což vzhledem k nedávnému propuštění jejího blízkého spolupracovníka Jurije Lučenka není neuskutečnitelné.
Ukrajinský lídr je samozřejmě nepředvídatelný a může kdykoliv změnit názor. V současné době se ale zdá, že je pevně rozhodnut smlouvu s EU na podzim podepsat.

„Pokud nezmění názor, měla by být dohoda o přidružení podepsána v listopadu,“ řekl [týdeníku] Polska Times poslanec Paweł Zalewski (Občanská platforma), který se specializuje na vztahy s Ukrajinou. Obává se však toho, že se Rusko bude snažit proces podkopat. „Moskva udělá všechno proto, aby vytvořila atmosféru tlaku a konfrontace a bude doufat, že i když se Ukrajině podaří zachovat klid, EU tlaku podlehne,“ říká poslanec Paweł Kowal z pravicové strany Polsko je nejdůležitější, který vedl monitorovací misi Evropského parlamentu na Ukrajině během parlamentních voleb v roce 2012. „Moskva už Ukrajinu začala „obměkčovat“. Ruský prezident Vladimír Putin u příležitosti oslav 1025. výročí svěcení Kyjevské Rusi podtrhl kulturní a společenské soužití obou zemí. Jeho návštěva v Kyjevě ale nepřinesla očekávané účinky, a tak Moskva vyměnila cukr za bič a zahájila obchodní válku zavedením embarga na dovoz některých ukrajinských výrobků.

Druhá Gruzie?

Obchodní krizi se Ukrajině podařilo relativně rychle zastavit, zejména díky EU, mnozí experti se ale domnívají, že to byl teprve začátek. Pavel Nuss, šéf Občanského výboru pro záchranu Ukrajiny, nedávno naznačil, že se Rusko pokusí destabilizovat Ukrajinu už v září a využije své vlivné agenty k odrazení Ukrajinců od posunu směrem k Evropě. „Je tu velké riziko, že konflikt přeroste ve válku,“ napsal Nuss s odkazem na ruskou invazi do Gruzie v roce 2008, k níž došlo jen pár měsíců po bukurešťském summitu, který sliboval, že by se Gruzie a Ukrajina mohly připojit k západní vojenské alianci. Přestože Kreml tentokrát nezachází tak daleko, není zcela možné vyloučit provokace typu odstavení dodávky plynu. „Plynovou zbraň“ ostatně Rusko použilo už dvakrát, v roce 2006 a o tři roky později.

Dalším možným scénářem je, že se Rusko pokusí zajistit si vítězného kandidáta v prezidentských volbách v roce 2015. „Budoucí prezident by mohl dohodu o přidružení zrušit,“ míní poslanec Paweł Zalewski.

„Ukrajina není jedinou zemí, která pociťuje rudé horko. Rusko tlačí také na Arménii a Moldavsko, aby je odradilo od té či oné dohody s Bruselem,“ říká poslanec za Občanskou platformu Jacek Saryusz-Wolski, vicepremiér Euronestu, parlamentní složky navrhovaného Východního partnerství složeného z členů Evropského parlamentu a parlamentů východoevropských zemí.
Zdá se, že poslední měsíce před nadcházejícím summitem Východního partnerství budou poznamenány ostrým diplomatickým konfliktem. Polsko v něm bude hrát důležitou roli, protože má na úspěšném dokončení evropsko-ukrajinské dohody větší zájem než kterákoliv jiná země EU. Rusové tohle vědí také, a proto se možná budou snažit o oslabení politické pozice polské vlády ve finálním vyjednávání. Kreml ukázal svou obratnost již v minulosti, kdy proti sobě několikrát poštval polské politiky, naposledy letos v dubnu, kdy byl polský ministr vyloučen z memoranda s Gazpromem o odběru zemního plynu.

Pohled z Ukrajiny

Oteplení ve studené válce s Ruskem není na obzoru

Ani týden trvající důkladné kontroly, které Rusko 14. srpna začalo uplatňovat na zboží dovážené z Ukrajiny a vytvořilo tak na silničních a železničních přechodech dlouhé fronty, nepřesvědčily Kyjev, aby se vzdal svých nadějí přiblížit se k Evropě, píše ukrajinský deník Den.

Blokáda, která má Ukrajinu odradit od podepsání asociační dohody s EU a podnítit ji, aby uzavřela celní dohodu s Ruskem, vyvolala velké množství stížností, včetně kritiky Evropské komise, která ruskou taktiku označila za „nepřijatelnou“.

Místopředseda představenstva Prominvestbanky Vjačeslav Jutkin v rozhovoru pro deník uvedl:

Nemyslím si, že takové kroky Ukrajinu přimějí, aby se rozhodla vstoupit do celní unie s Ruskem. Naopak dojde ke opačné reakci, která Rusko poškodí. Myslím si, že tento názor sdílí i většina Rusů, protože jejich země v současném obchodním konfliktu používá špatné metody. Připomíná to jednoduše válku.

Podle kyjevského deníku se pokus Ruska Ukrajinu zastrašit setká s neúspěchem, jelikož pokud se Ukrajina otočí k EU zády,

vyvolá to v zemi politickou krizi a prezidenta Viktora Janukovyče zbaví v prezidentských volbách jakýchkoliv šancí.

List zároveň informuje, že bude-li konflikt pokračovat, podle očekávání ruských médií

by se ruské přistěhovalecké úřady mohly uchýlit k hromadným deportacím ukrajinských pracovníků.