Trojka na pokraji zhroucení

Spory v trojce mezi Evropskou komisí a MMF o způsobu řešení dluhové krize v Evropě stále narůstají. Brusel dokonce začíná uvažovat o tom, že tuto instituci rozpustí.

Zveřejněno dne 16 října 2013 v 16:36

Trojka „mužů v černém“ stojí před rozvodovým soudem. Kolem trojhlavého orgánu, který byl založen před třemi lety mimo veškerý právní rámec ukotvený v evropských smlouvách a který měl řídit reformní programy států eurozóny ohrožených bankrotem, dnes vládne silné napětí. Tak silné, že Brusel zahájil debatu o tom, co bude po trojce.

Nepopulární trojka, zřízená u příležitosti „záchrany“ Řecka v květnu 2010, dnes pracuje s vládami třech členských států eurozóny: Portugalskem, Irskem a Kyprem. To ona sestavuje seznamy úsporných opatření, strukturálních reforem a privatizací, k nimž se země musí zavázat, chtějí-li získat výměnou megapůjčku na odvrácení bankrotu. MMF také Evropanům poskytuje rady ohledně reformy španělského bankovního sektoru.

Za tři roky se tato neprůhledně fungující struktura stala symbolem autoritářského řízení krize, kdy jsou členské státy eurozóny přitlačeny ke zdi a donuceny, pokud chtějí odvrátit bankrot, k reformám, které velká část občanů odmítá.

Až plány finanční pomoci (bailouty) doběhnou do konce, trojka se logicky rozpadne. Například v případě Kypru v roce 2016, alespoň podle oficiálního harmonogramu. Problém je ten, že v praxi je oživení ještě křehké (Irsko), případně vůbec neexistuje (Řecko). Potřeba jsou proto další megapůjčky a utrpení může pokračovat. Evropané budou koncem tohoto týdne jednat ve Washingtonu s MMF o nové pomoci pro Řecko.

Newsletter v češtině

Evropský měnový fond

Jestliže se Brusel neodvažuje podniknout v této oblasti důraznější kroky, pak proto, že členské státy s Německem v čele netouží otvírat Pandořinu skříňku. Nahradit trojku by totiž zřejmě znamenalo přiznat další pravomoci Evropské komisi a udělat z ní ještě o něco více „evropský měnový fond“. Tento scénář není v očích mnoha evropských občanů o mnoho populárnější...

Napětí přitom kulminuje na všech frontách. První důvod: rostoucí potíže MMF, který se snaží omezit škody na minimum a nepřijít při řešení krize o zbytek legitimity. Na jaře 2010 tlačil washingtonskou instituci, kterou v té době řídil Dominique Strauss-Kahn, k intervenci především Berlín. Je to dokonce jedna z podmínek stanovených německým parlamenem při schvalování každého nového plánu finanční pomoci: musí se zapojit i MMF.

MMF ale se způsobem řešení krize nesouhlasí a dává to nyní najevo. Jeho červnová zpráva zapůsobila jako bomba. Instituce v ní kritizuje záchranný plán pro Řecko vyjednaný v roce 2010 s tím, že by bývalo bylo lepší politiku úsporných opatření „zmírnit“ částečným odpisem veřejného dluhu. Tento scénář tehdy Paříž a Berlín vyloučily.

Další předmět doličný: deník Wall Street Journal zveřejnil minulý týden interní dokumenty MMF, z nichž vyplývá, že v inkriminovaný květen 2010 odmítlo plán finanční pomoci v té podobě, v jaké byl navržen pro Řecko, více než 40 členských států MMF.

Poradce s vazbou na Komisi“

Když byla na toto téma v červnu dotázána Christine Lagardeová, snažila se situaci uklidnit: „Členové trojky udržovali v posledních třech letech pevné a produktivní vztahy,“ prohlásila, přičemž vyzdvihla „novátorský“ charakter postupu. Nikdo ale není hloupý. Kalamitní způsob řešení kyperské krize začátkem tohoto roku za sebou zanechal nesmazatelné stopy. MMF se rozhodl podílet se na celkové pomoci pro Kypr pouze deseti procenty - u předchozích bailoutů to byla třetina. Svých závazků vůči eurozóně postižené krizí se už začal zbavovat.

V menší míře se od trojky a její každodenní správy událostí začala distancovat i ECB. V radě guvernérů ve Frankfurtu panují čím dál větší obavy o posvátnou nezávislost instituce. „Zásahy ze strany vlád je pro ECB nepřijatelná. Ale její nezávislost by měla fungovat obousměrně. To také znamená, že se ECB zdrží zásahů do vysoce politických rozhodnutí a přestane udílet doporučení ohledně daní nebo škrtů ve výdajích. Přitom právě to v trojce dělá. Proto z ní musí co nejrychleji odejít,“ domnívá se belgický ekonom a profesor na London School of Economics Paul de Grauwe.
Prezident ECB Mario Draghi se na konci září v Bruselu během slyšení před europoslanci snažil roli ECB v trojce poněkud minimalizovat. Jde podle něj o prostou práci poradce „s vazbou na Komisi“ a poskytování „technické expertizy“. K tvrzení, že ECB externě radí trojce, už je jen krůček...
MMF a ECB se snaží zachránit si před ohlášeným fiaskem tvář, a odpovědnost za kalamitní bilanci tříletého působení trojky tak přijímá jedině Evropská komise, stoicky odolávající bouři. Uvědomil si před nadcházejícími evropskými volbami José Manuel Barroso, který vyjádřil tak rychle znepokojení nad nárůstem „populismu“ v Evropě, co je v sázce? Jeho finský kolega Olli Rehn se nijak nerozpakuje a v srpnu oznámil, že by do voleb rád vstoupil jako možný šéf evropských liberálů.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma