Jak Merkelová zreformuje Evropu

Když se v bruselské budově Evropské rady po večeři krátce před půlnocí podával dezert, učinila Angela Merkelová to, co od ní šéfové evropských vlád požadují již měsíce. Projevila se jako vůdkyně. Vyslovila požadavek na vyšší konkurenceschopnost členských zemí eurozóny. Dosavadní kontroly Evropské komise podle ní nestačí, je potřeba vytvořit „přísnější závazky“. Nesmíme ale zapomenout ani na „sociální dimenzi“, podotkla šéfka CDU. Evropa podle ní potřebuje „kvalitativní skok“.

Merkelová je rozhodnuta stát se během svého třetího funkčního období kancléřkou Evropy. V posledních volbách jí Němci dali více hlasů než kdykoliv předtím, platí za „nejdůležitější političku kontinentu“ („The Economist“) a brzy bude vládnout v koalici s druhou největší německou stranou. Merkelová je přesvědčena o tom, že je to výhodná výchozí pozice k tomu, aby rozvíjela projekt, který by se měl stát jejím politickým odkazem – reformu Evropské unie. Nebezpečí, že se eurozóna rozpadne, je prozatím zažehnáno. Rovněž ekonomika eurozóny ukazuje poprvé po dlouhé době známky života. Merkelová si je ale vědoma toho, že krize může kdykoliv propuknout znovu. Od Francie až po Itálii přibývá euroskeptických stran, reformy v mnoha zadlužených zemích uvázly na mrtvém bodě, banky se zdráhají poskytovat úvěry.

Kancléřka proto připravuje evropskou reformní ofenzívu a také už ví, jak může svůj záměr prosadit. Společně se svými pravděpodobnými novými koaličními partnery z SPD chce dát své evropské politice sociální ráz. Mluví se o programech zaměřených na boj s nezaměstnaností mladých lidí a daňovými úniky. Na pořadu dne je rovněž vlastní rozpočet eurozóny, který by podpořil růst. Zároveň má Brusel dostat více práv ke kontrole finanční a hospodářské politiky členských států.

Sociálně demokratická doktrína

Peníze výměnou za reformy: Svou spornou doktrínu chce Merkelová v budoucnu rozvíjet v sociálně demokratické podobě, pro niž si už také vyhlédla nejdůležitějšího spojence. Merkelová chce dosáhnout svého ve spolupráci s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem, který nejen že vede delegaci SPD pro koaliční vyjednávání, ale zároveň už sleduje i své další kariérní kroky. Ze všeho nejdříve se chce stát hlavním kandidátem socialistů v květnových volbách do Evropského parlamentu. Poté, pokud dostane dostatečný počet hlasů, natáhne ruku po postu mocného bruselského předsedy Evropské komise. Merkelová by se tak konečně zbavila jí kdysi protežovaného, nyní již ale nesympatického držitele úřadu Josého Manuela Barrosa. Zároveň by v tandemu se Schulzem mohla prosazovat reformy podporující růst a konkurenceschopnost.

Linie nové berlínské vlády je předvídatelná. Žádné eurobondy, zato ale víc peněz na prorůstové programy a širší kontrolní práva pro Brusel. Aby se jí tento nový kurz podařilo prosadit, vybrala si Merkelová, ve vlastních řadách často nazývaná máma, nového oblíbence v podobě předsedy Evropského parlamentu Schulze. Ten sice na veřejnosti říká: „Angela Merkelová není moje nejlepší přítelkyně.“ Když jsou ale mikrofony vypnuté, oba o sobě mluví s velkou úctou.

Schulz se s Merkelovou pravidelně setkává v Berlíně, vyměňují si SMS zprávy a vymýšlejí kompromisy, ten poslední se týkal dodatkového rozpočtu EU. Oba jsou proti tomu řešit vše na evropské úrovni, jsou zajedno i v názoru na silnější měnovou a hospodářskou unii.

Pravolevé souznění

Schulz by byl ve velké koalici se sociálními demokraty důležitým spojovacím článkem. Je blízkým přítelem šéfa SPD Sigmara Gabriela a Merkelové se hodí i na evropské úrovni. Volby do Evropského parlamentu, které se budou konat příští rok, budou první, které proběhnou podle podmínek Lisabonské smlouvy. Podlé té musí šéfové vlád všech 28 členských států výsledek voleb zohlednit při výběru předsedy Evropské komise. Sedmapadesátiletý Schulz má velké šance post získat, neboť v minulosti pilně sbíral spojence. Počítá s velkou podporou v Parlamentu a Radě, a to i mimo řady vlastní sociálně demokratické stranické rodiny. Merkelová to ví a s předsedou komise Martinem Schulzem by se jí žilo dobře, nejen proto, že Schulz má důvěru francouzského prezidenta Françoise Hollanda. Škytající německo-francouzský motor by se tak mohl opět rozběhnout.

Merkelová řeší jen jeden problém. Jako předsedkyně CDU nemůže veřejně podporovat Schulze, pocházejícího z řad SPD. Do evropských voleb potáhnou oba koaliční partneři, Unie a SPD, sami za sebe. Merkelová se přesto snaží nevytvářet se sociálními demokraty žádné zbytečné rozbroje. Minulý čtvrtek se setkaly špičky konzervativní Evropské lidové strany, aby se poradily o nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Mnoho z nich prosazovalo vyslat do boje proti Schulzovi vlastního konzervativního kandidáta. Merkelová ale spolu s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem vyjádřila velké pochyby. Chce nechat otevřené, kdo bude po volbách jejím favoritem na nejvlivnější post v Komisi. Bude to možná dokonce politik SPD Schulz?
Jisté je, že pokud bude Angela Merkelová chtít v Evropě prosadit své záměry, bude dost možná potřebovat pomoc německých sociálních demokratů.