"Evropštější": jdno z hesel demonstrace z 3. listopadu v Kišiněvu.

Řešením je Evropa

Několik dní před konáním summitu Východního partnerství ve Vilniusu, v rámci něhož by mělo Moldavsko podepsat s EU dohodu o přidružení, haraší stoupenci EU i Ruska zbraněmi. Podle rumunského komentátora může současnou situaci odblokovat pouze vyhlídka členství.

Zveřejněno dne 6 listopadu 2013 v 17:08
"Evropštější": jdno z hesel demonstrace z 3. listopadu v Kišiněvu.

Demonstrace, která se 3. listopadu konala v Kišiněvu, byla úspěchem, jaký rumunsky mluvící Moldavané už dlouho nezažili. Následoval ruský protiútok. Ten se v zemích bývalého komunistického bloku už neprojevuje klasickým vyhlášení války. Tentokrát jej nahradilo varování místopředsedy ruské vlády Dmitrije Rogozina , který během své návštěvy moldavského hlavního města utrousil několik výroků typu „letošní zima bude opravdu chladná“*.

Oficiálním cílem akce bylo obeznámit veřejnost a politiky rozhodující o evropských otázkách s významem dohody o přidružení Moldavské republiky k EU, k jejímuž podpisu má dojít během summitu ve Vilniusu 28. - 29. listopadu. Jejím skutečným úspěchem je však podle mého názoru to, že moldavská vláda si uvědomila nutnost ukázat světu, že má podporu občanů. Co víc, vláda si uvědomila, že občany potřebuje.

Mylná představa sjednocení

I poté, co proevropské strany převzaly po vzpouře na Twitteru v dubnu 2009 otěže vlády, zemi dál ovládali komunisté, [kteří uplatňovali v parlamentu právo veta, protestovali v ulicích, atd.]. Proevropským politikům se nedařilo získat si zejména voliče na venkově, kteří jsou závislí na televizi a veřejnoprávním rozhlase. Podporu získali jen od mladých voličů a lidí z města, z nichž většina emigrovala [každý čtvrtý Moldavan dnes žije v zahraničí]. Vládě se zároveň nedařilo řešit hospodářské problémy, což komunistům pomohlo udržovat v občanech nostalgii a přání zachovat Moldavskou republiku v ruském stínu. Pro Moldavany, kteří v zemi zůstali, je Evropská unie pouhou abstrakcí, zatímco ruská „meteorologická varování“ zcela reálnou představou, ze níž běhá mráz po zádech.

Paradoxně bychom si ale snadno mohli proevropské snahy rumunsky mluvících Moldavanů mylně vysvětlit, jelikož řada sloganů volala po přimknutí se k Rumunsku. Je pochopitelné, že si většina Moldavanů přeje konec státní lež, která přetrvává v otázce moldavské (nikoliv rumunské) identity a kterou jim vnutili proruští komunisté. Její odstranění však neznamená automaticky sjednocení s Rumunskem. Rumunsky mluvící obyvatelé Moldavské republiky by měli místo toho podporovat evropskou integraci, jelikož unionistické cíle staví jak Evropskou unii, tak Rumunsko do těžké situace.

Newsletter v češtině

Na úrovni EU a NATO existují smlouvy, které vymezují hranici mezi těmito státy na řece Prut. Jak EU, tak NATO by se na sjednocení rumunsky hovořících států na obou březích řeky Prut dívaly s nelibostí, protože by znamenalo porušení těchto smluv a pro evropskou stabilitu nebezpečný precedens. Propagovat myšlenku sjednocení by mělo vážný dopad na pragmatickou politiku, kterou EU s Rumunsko už nějaký čas vedou vůči Moldavské republice (otevření evropského trhu moldavským výrobcům vína, otevření plynovodu mezi Rumunskem a Moldavskou republikou, či udělení rumunského občanství moldavským občanům, kteří byli perzekuováni komunistickým režimem, atd.. ).

Světlo na konci tunelu

Jediným způsobem, jak by se obě rumunsky mluvící země mohly stát částí jednotného politického celku, je vstup Moldavské republiky do EU. V tuhle chvíli bychom neměli událostem příliš předbíhat. Nikdo neví, jaká bude situace za 15 či 20 let, a je možné, že co se dnes zdá být příliš riskantní, budou v budoucnu naprosto přirozené. Kolik lidí v 60. letech věřilo ve sjednocení Německa? A přesto se k němu došlo, jakmile vznikly příznivé politické podmínky.

Cesta Moldavska do EU bude dlouhá. Jistý pokrok ale začíná být vidět. Kromě hospodářských opatření však musí moldavská vláda především komunikovat s občany a mobilizovat je k podpoře vstupu země do EU. Jak už bylo řečeno, musí ukázat, že lid stojí za ní. Rusko se ze své postsovětské zkušenosti poučilo, že je schopné porazit armádu, nikoliv však lid. A Evropská unie bude ke strastem tohoto národa shovívavější, budou-li velkou část z něj tvořit občané EU.

Protinázor

S integrací nesouhlasí všichni

„Prvořadým cílem demonstrace [3. listopadu] bylo Každopádně zastrašit (opoziční) Komunistickou stranu Moldavska a Rusko,“ soudí Ziarul Naţional. Kišiněvský list poukazuje na „zdrženlivý až nepřátelský“ postoj moldavských prokomunistických či proruských politiků, novinářů a významných osobností veřejného života, kteří

házejí špínu na účastníky a organizátory demonstrace – vládní proevropskou koalici. Přivést silou ze všech koutů země přes sto tisíc lidí je v demokracii věc takřka nemožná...

Podle listu je nespontánní mobilizace tohoto druhu možná jen v „totalitních zemích, jako je sovětský stát nebo Kuba. Opravdu je náš národ manipulovanou masou, která je nucena tleskat zahraničním zájmům, jak se domnívá část tisku?“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma