Španělsko vsadilo na rychlost

Španělsko je evropská země s největší sítí vysokorychlostních tratí. Je ale takový způsob dopravy opravdu ekologický? A především – je opravdu rozumné investovat do této infrastruktury v době krize?

Zveřejněno dne 12 ledna 2011 v 08:11

V posledních letech Španělsko investovalo nebývalé částky do nových infrastruktur. A výsledek se dostavil: v počtu dálničních kilometrů zaujímáme v Evropě první místo a Francii jsme uzmuli prvenství v oblasti vysokorychlostních vlaků zavedením linky Madrid-Valencie [18. prosince]. Naše železniční síť zabírá celkem 2 665 kilometrů a řadí Španělsko na druhé místo světového žebříčku hned po Číně. To vyvolává dvě otázky. Za prvé, může si Španělsko v době krize dovolit takový přepych? A za druhé, je takový projekt rozumný z hlediska územního plánování? Lze se totiž ptát, zda takto paprskovitě uspořádané síti s Madridem coby epicentrem nechybí boční tratě, jako například velice žádaný středomořský koridor [Barcelona-Valencie].

6 miliard eur pro sotva 3,5 milionů cestujících

Valencie, poslední velké město, které získalo AVE [španělský vysokorychlostní vlak], přivítalo novou infrastrukturu bouřlivým aplausem. Ekologové, odboráři a sdružení pro udržitelný rozvoj vidí naopak ve schválení takové výstavby typický přístup novozbohatlíků. „Velký rozdíl mezi Španělskem a ostatními evropskými státy tkví v tom, že evropské státy plánují služby, zatímco tady se plánuje jen infrastruktura,“ stěžuje si Pau Noy z Nadace pro udržitelnou a bezpečnou mobilitu. „Tady je důležité mít AVE, a ne se ptát, zda ho potřebujeme, jestli nás nebude stát draho a kolik cestujících přepraví.“ Proč investovat závratné částky – 6 miliard eur – do AVE, který podle oficiálních odhadů v prvním roce přepraví pouze 3,5 milionů cestujících? V porovnání se 400 miliony cestujících, které v roce 2009 přepravily příměstské vlaky, je to zanedbatelné číslo.

Doba okázalých a velkolepých investic s krizí skončila a kritici politiky vysokorychlostních vlaků pro každého požadují po vládě racionálnější model. „Je to segregační politika, která nutí mladé lidi spokojit se s autobusy a silnicí, protože vysokorychlostní dráha je drahá,“ kritizuje Noy. Profesor Gregorio Martín z univerzity ve Valencii se domnívá, že otázka není tak jednoduchá. „V souladu s Kjótským protokolem namířeným proti klimatickým změnám bylo třeba stáhnout kamiony ze silnic a letadla ze vzdušného prostoru – dva dopravní prostředky, které nejvíc znečišťují ovzduší. Je pravda, že AVE vykazuje daleko lepší ekologickou a energetickou bilanci než letadla, a to v poměru 4:1.“

Situace, z níž těží pouze velká města

Ekologové a španělská sdružení za mobilitu v dopravě se segmentací sítě nesouhlasí. „Evropa nevěřícně sleduje, jakým způsobem využíváme evropské fondy,“ říká Noy. „Namísto toho, abychom podporovali kohezi dopravní sítě tím, že zlepšíme dopravu na krátké vzdálenosti, dalo Španělsko přednost vysoké rychlosti. To přináší užitek pouze Madridu a velká města, jako Valencie, Zaragoza a další, to mění ve čtvrti madridské metropole.“

Newsletter v češtině

Madrid už je prostřednictvím AVE propojen s 21 španělskými městy, přičemž původním záměrem po sobě jdoucích vlád bylo propojit ho s většinou hlavních měst jednotlivých provincií. Prioritou španělského ministerstva dopravy je nyní zkompletovat toto první paprskovitě uspořádané schéma, což se neobejde bez účasti soukromého kapitálu. Ministr dopravy José Blanco hledá už dlouho soukromé investory v USA a v Číně.

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma