Vyberte si jazyk
„Horší než u nás to není nikde jinde.“ Tak zní jedna z nejdráždivějších vět.Toto „u nás jako nikde jinde“ nedávno nalezlo své ideální uplatnění při srovnávání s ostatními členskými státy Evropské unie. Právě v Rumunsku totiž vracíme nejvíc peněz z evropských fondů. Naši politici jsou nejméně vyzrálí, nejprimitivnější a jejich demokratické smýšlení je nejopožděnější. Nejčerstvějším příkladem mohou být sankce uvalené na Rumunsko Evropskou komisí kvůli energetice.
Když už je řeč o mizerné úrovni rumunských politiků, podívejme se trochu k sousedům. Vezměme si například českou politickou vizi. Češi mají prezidenta, který zakazuje vyvěšování vlajky EU na veřejných budovách a prohlašuje, že „Česká republika není provincií Evropské unie.“ Ten samý prezident přijal demisi vlády v době, kdy jeho země předsedala EU. Takto nalil vodu do mlýna mnoha starým členským státům Unie, které tak mohou opakovat: „Říkali jsme Vám, abyste se nespouštěli s těmi lidmi z východu, co postrádají tolik potřebnou vyzrálost.“
Své mouchy má i západ. Nejlepším příkladem toho je věhlasný Berlusconi. V roce 2008 Barrosova Komise provedla diskrétní výměnu mandátů. Při příležitosti návratu Franca Frattiniho do národní politiky (na post italského ministra zahraničí), bylo křeslo komisaře pro spravedlnost přiděleno Francii. Nicolas Sarkozy tak jednak dostal odměnu za jasnější angažování Francie v evropských záležitostech, a dále se tak vyřešila paradoxní situace: byla to právě „Berlusconiho země“, která nominovala komisaře pro spravedlnost.
Košer mi nepřipadá ani postavení Gerharda Schrödera. Jako německý kancléř vyjednal spolupráci své země s Gazpromem. Když pak na jeho místo nastoupila Angela Merkelová, tak se ocitl (ač nepřímo) na výplatní pásce právě tohoto ruského obřího konglomerátu. Je to morální?
Chtěl bych se vrátit k otázce „špatné kvality rumunských politiků.“ V žádném případě nesdílím „stud rumunské společnosti“ za vyslání „dvojky“ (zvolení dvou kontroverzních politiků, Cornelia Vadima Tudora a Gigi Becaliho, v červnu do Evropského parlamentu) do Bruselu. Evropa je plná těch, kteří zastupují frustrované skeptiky vůči institucím demokracie. Mimoto je zdravé, aby takoví lidé měli zastoupení v parlamentu.
Zdravotní stav sousedovy kozy v žádném případě neomlouvá kulhání té naší. Stav justice v Itálii neurčuje její stav v naší zemi. Absence zákona o střetu zájmů v Německu neznamená, že i my máme právo dát si pauzu. V žádném případě. Pouze tvrdím, že dobrá znalost toho, jak to chodí u sousedů, nám může pomoci rychleji napravit to, co se v naší zemi nepovedlo. Nakonec, u nás se také říká, že hlupák se učí ze svých chyb, ale člověk moudrý z chyb těch ostatních.
