S Evropou to nevypadá dobře. Plán na záchranu eura byl špatně pochopen a neschopnost Evropy shodnout se v této otázce, stejně jako ve věci zásahu v Libyi, jsou zdrojem napětí.
A právě za těchto okolností si Evropská komise začíná proti sobě stavět i ty nejpřesvědčenější Evropany. Evropská komise (a Unie) ničí důvěru občanů v Evropskou unii tím, že neustále vytváří lajdácká a zcela pochybná opatření, za která musejí platit její občané. Například pověřila několik velkých nadnárodních společností, aby přikročily k obměně systémů domácího osvětlení. Výsledek: Občané mají doma drahé zařízení, které šíří ohavné světlo a než se vůbec rozsvítí, zabere to několik minut. Navíc je třeba za každou cenu zabránit jeho rozbití kvůli rtuti, kterou obsahuje.
Úsporné žárovky
K tomu se přidávají zjištění nových studií, podle nichž kompaktní zářivky šíří „směsici toxických výparů“ a obsahují karcinogenní látky. Takový je alespoň názor odborníků oslovených německým časopisem na ochranu práv spotřebitelů Markt. Výrobci se hájí tím, že jejich výrobky nepřekračují povolené „mezní hodnoty“. O tom není žádných debat.
Stejně „diskrétně“ vstoupila v platnost i evropská směrnice o uchovávání osobních údajů. Tato směrnice se týká veškeré komunikace prostřednictvím telefonů, mobilních telefonů, elektronické pošty a internetu a počítá s uchováváním dat v délce šesti měsíců. K těmto informacím má mít přístup policie a soud. Na obzoru se objevuje řada možností zneužití těchto údajů. Úřady argumentují bojem proti terorismu. EU dokonce vydala „hodnotící zprávu“, která v podstatě vysvětluje, že několik států už tato opatření s velkým úspěchem zavedlo.
Uchování informací o cestujících
Německý ústavní soud v roce 2010 prohlásil, že neodůvodněné uchovávání telekomunikačních údajů odporuje ústavě. Vládní koalice (CDU-CSU-FDP) nicméně přemýšlí, jakými prostředky to stejně prosadit. Švédská vláda zase odmítá směrnici implementovat, za což jí hrozí od Evropské komise pokuta. V Rakousku by tato nová právní úprava měla před přijetím ještě prodělat několik kosmetických úprav.
Na seznamu jsou dále letečtí pasažéři. Evropská komise chce letecké společnosti zavázat k uchovávání informací o cestujících na všech letech z a do Evropy a jejich předávání bezpečnostním orgánům příslušných států. Tato data se mají uchovávat po dobu pěti let a mají obsahovat adresu pasažéra, číslo jeho kreditní karty, jména jeho manžela/manželky a dětí, číslo jeho věrnostní karty, email a preference týkající se stravy (košer či vegetarián), dále pak informace o pronájmu vozidla či hotelu.
Evropská komise a členské státy EU touto svojí tajnůstkářskou politikou zahajují destrukci evropského projektu.