Vyberte si jazyk
Společenský život obce Devesel na jihu Rumunska se až do nynějška točil kolem děla stojícím na hlavním náměstí a kolem několika místních hospod. Od okamžiku, kdy sem přijela kolona vládních aut, se však místní zdají být opilí americkým snem. Starosta George Beciu prohlašuje před starou rumunskou vojenskou základnou, že je připraven na globalizaci, jež obci přinese výstavba části protiraketového štítu, který chce americká vláda v Evropě postavit, oficiálně jako ochranu před iránskou hrozbou. „Nyní očekáváme tisíce šťastných dní,“ říká nadšeně starosta.
V obci, které od roku 2003 chybí nádraží, kanalizace a plyn, se domorodcům dmou hrudě pýchou, že právě zde bude štít umístěn. Oněch asi 3200 obyvatel se věnuje převážně zemědělským pracím a chovu hospodářských zvířat. Někteří z nich jsou připraveni dvěma stovkám (a možná až pěti stům) amerických vojáků, kteří se brzy stanou jejich sousedy, udělit lecjakou užitečnou radu. „Ve vojenské základně je spousta úrodné půdy. Mohli by tam něco pěstovat. My už jim to tam zryjeme,“ představuje si jeden z obyvatel.
„Uděláme jim tady diskotéku“
V místní hospodě sedí několik vesničanů, na stole pivo, pálenka a pár hrstí zrní. Téma dne je zkoumáno ze všech stran, „štít je na obranu, chrání Rumunsko před Rusy, před teroristy. Teď když zabili Bin Ládina, co když si teroristé vezmou na mušku nás?“ ptá se jeden z místních. Nejen z naděje na nová pracovní místa jsou vesničané připraveni uvítat Američany jak se patří. Majitel hospody říká, že do zábavy pro vojáky je ochoten investovat. „Uděláme jim tady diskotéku a pozveme nějaké pěkné holky,“ vymýšlí Gigi Păun, ze kterého uspokojení doslova září.
Vesničané jsou na vojáky zvyklí již od roku 1952, kdy byla v Deveselu zbudována rumunská základna. Ta zůstala aktivní až do roku 2002, kdy NATO požádalo o její zrušení. „No, mohl jsem zametat ty ohromné dráhy... Někdy se stávalo, že nějaké to letadlo spadlo, ale jenom vzácně. Vrčely tady ve vzduchu, my jsme na to byli zvyklí. Krávy se líp telily když tu ty letadla lítaly,“ vypráví Paul, který je přesvědčen o tom, že štít klid vesnice nijak nenaruší.
Po Římanech Američané
Ozývají se však i negativní ohlasy, které tvrdí, že výstavba štítu povede ke zvýšení radiace v oblasti a snese na jejich hlavy i další neštěstí. Starosta však spoluobčany uklidňuje: „Jediné co vám tady může spadnout na hlavu jsou rozpadající se zdi,“ volá Beciu rozrušeně.
Vetché budovy v Letecké čtvrti, bývalé pýše Desevelu, dnes již o slavných dnech letců nesvědčí. Většina pilotů odešla do důchodu a oblast opustila. Costică Olaru byl pilotem až do roku 1998. „Bývalo nás tam v barácích víc než 50 pilotů a to nepočítám další personál,“ vysvětluje. V garáži dodnes schovává svou uniformu se zlatým orlem, kterou používá jako hadr na čistění automobilových součástek. „Tady bývala smetánka rumunských pilotů. Když sem přijdou Američani, možná že se ty slavné dny po patnácti letech zase vrátí,“ doufá Olaru. Nyní se však většina obyvatel bývalé vojenské čtvrti snaží odtud uniknout a využít možnosti prodat svůj byt za 20 000 euro.
V Desevelu, jejíž jméno ve slovanské etymologii odkazuje na její původ jakožto deváté vesnice na Dunaji, nyní, téměř dva tisíce let po tom, co zde Římané vydláždili silnice armádám svého impéria, přicházejí tentokrát Američané s novým dobyvačným projektem. „Co nám NATO v roce 2002 vzalo, nám teď vrací zpátky,“ shrnuje to jeden z vesničanů.
Pohled z Bukurešti a ze Sofie
Vysvětlování a neklid
Den poté, co rumunský prezident Traian Băsescu oznámil započetí výstavby americké letecké základny v Desevelu,informuje list Romania Libera o detailech tohoto projektu. Zmiňuje obavy bývalého prezidenta Iona Illiescu („Rusy to rozzlobí“) a vysvětluje, že „letecká základna, která zůstane pod rumunským dozorem, bude dostavěna roku 2015, přičemž do roku 2018 bude následovat výstavba další základy tentokrát v Polsku“. Američané do Deveselu, který byl jako místo vybrán proto, že zde od roku 1952 existovala sovětská vojenská základna, investují více než 269 milionů eur. Údržba protiraketových střel SM-3, které zde budou instalovány, bude stát dalších 13,5 milionů. Deník dodává, že střely by byly použity jen „v případě útoku z Iránu či Severní Koreje“. List dále píše, že „podle tvrzení Pentagonu je cílem výstavby systému, k němuž bude Desevel patřit, ochrana evropského kontinentu“ a představuje projekt, „o němž snil již prezident Reagan v roce 1983“.
V sousedním Bulharsku vyvolává volba umístění vojenské základny v Deveselu určitý neklid, jak o tom píší místní média. Lidový deník 24 Časa píše, že „základna se nachází 40 km od jaderné elektrárny Kozloduj“.Tyto obavy sdílí i list Dnevnik, který spočítal, že Deveselu se též nachází 70 km vzdušnou čarou od obce Belene, blízko které by měl na bulharské půdě stát kontroverzní projekt nové ruské jaderné elektrárny.
