Vyberte si jazyk
Naplnit onen pověstný spotřební koš domácností je dnes mnohem těžší než před začátkem krize. Čísla to dokazují: Pouze 12 % spotřebitelů utratí při návštěvě supermarketu více než 100 euro. I ti, kteří přicházejí často, se vyhýbají značkovým výrobkům a vybírají ty neznačkové. Zpráva výzkumného institutu MRB je jednoznačná: Podle výzkumu, kterého se zúčastnilo 11 000 respondentů, je spotřební koš v roce 2010 v porovnání s předešlým rokem velmi rozdílný. Spotřebitelé nakupují luštěniny, rýži a mouku a 40 % z nich ztratilo zájem o značkové čistící prostředky. Dobře si vedou podle všeho pouze bio výrobky a v Řecku pěstované ovoce a zelenina.
Krize též zahýbala stereotypem zábavymilovných Řeků, kteří se domů obvykle vracejí až v ranních hodinách. Mnoho lidí opět našlo potěšení v domácí pohodě a návštěvám restaurací se vyhýbá. To je rána pro předsedu Svazu řeckých restauratérů: „Jsou dny, kdy k nám nepřijde jediný klient,“ potvrzuje. Jako vlastník restaurace v přístavu Pireus je neustále se zhoršující atmosférou zaskočen: „V pondělí jsme v pokladně měli 350 eur, v úterý 230 a ve středu 400, přičemž běžný provoz nás stojí denně 1 500 eur.“ Podle jeho odhadů klesl obrat obchodníků o 55 % a všichni jen doufají, že se turistická sezóna vydaří. Zavřeno je však už více než 6 000 restaurací a do konce roku by jich mohlo být 20-25 000. I levné jídelny jsou v krizi: Jejich obrat se snížil o 30-35 %.
Co se týče zdraví, „to se ještě uvidí“. Tuto poznámku slyší člověk z úst Řeků stále častěji. Kdo by tomu býval v zemi hypochondrů, kde léky tečou proudem, věřil? Nákup vitamínů a antibiotik se citelně snížil: Krevní testy, rentgenové snímky či mamograf, ba i operace žlučníku, to všechno je odloženo na neurčito.
Stejně je tomu s platbami za elektřinu. Někteří Řekové již platit nemohou, jiní využívají příležitosti na účty „zapomenout“. Řecké energetické závody oznámily, že nesplacené faktury dosahují nyní částky 200 milionů euro. A to není všechno. Ačkoliv existují jistá pozitiva, například to, že Řekové stále méně jezdí autem, negativa jsou mnohem vážnější, především v oblasti vzdělávání. Využívání soukromých doučovacích kurzů, které dříve představovaly skutečnou instituci vyvažující nedostatky děravého vzdělávacího systému, též pokleslo. Podle Giorgose Petropoulose ze svazu poskytovatelů soukromých kurzů „jde o 40% pokles, což je zneklidňující, zejména pro žáky nižších tříd gymnázií“.
Řekové jednoduše hledají to nejméně drahé a nejméně nákladné – a to všude. Důchodci si dostaveníčka na svůj šálek kávy dávají v centrech pro seniory, jelikož aténské kavárny jsou dnes pro ně příliš drahé; v supermarketech je největší nával v odděleních s levnými potravinami, zatímco jiná zejí prázdnotou.
Zdraví
Společnost na pokraji zhroucení
Před dvěma měsíci začal pětatřicetiletý muž pociťovat bolesti břicha a hrudi a trpět migrénami. Zneklidnilo ho to, a šel se poradit s lékařem, který doporučil sérii testů. Veškeré jeho symptomy se ukázaly být psychosomatického původu. Obrátil se proto na psycholožku. „Pacient žil dlouhodobě ve stavu silné úzkosti. Trýznil ho strach,“ vysvětluje Asimina Christopoulouová. „Ve společnosti, kde pracoval, totiž ohlásili budoucí propouštění, a žil proto v neustálém strachu, že ztratí práci,“ dodává terapeutka.
Úzkost z nezaměstnanosti, existenční nejistoty a napjatého společenského klimatu mají podstatný, často vážný vliv na lidskou psychiku. I když strach je přirozený reflex, který má v případě ohrožení svůj účel, každá situace se stává nebezpečnou, ztratíme-li nad ní kontrolu. To se dnes zřejmě děje v Řecku. Od počátku hospodářské krize a následného zavedení úsporných opatření jsou nejvíce psychologicky ovlivněny střední a nižší třídy. „Týká se to však i zámožnějších lidí,“ říká doktorka Ilia Theotoka Chrysostomidisová, odbornice v oboru psychiatrie z Aténské univerzity. „Úzkostné poruchy, deprese, panické stavy, problémy s nespavostí a dokonce pokusy o sebevraždu jsou na vzestupu. A týká se to všech,“ říká psychiatrička.
