Vyberte si jazyk
Až do poměrně nedávné doby byl Balt jezerem. Jedno z nejmladších moří se vytvořilo zhruba před 10 000 lety následkem prudkého oteplení klimatu, které způsobilo roztání ledovců ochlazujících sever Evropy a zvýšilo hladinu Atlantského oceánu o několik desítek metrů. To stačilo k tomu, aby se oceán přelil do Baltského jezera a vytvořil jedno z nejmladších světových moří. Původně byl Balt mnohem větší než dnes. Pokrýval velkou část Švédska a Finska. Odtud ustoupil poté, co roztály obrovské masy ledu a Skandinávie, doposud pohřbená pod ohromnou tíhou ledu se jednoduše zdvihala a zdvihala.
A tak tu je moře, které už je pět let prakticky vnitřním bazénem EU. Ale stejně jej každý i nadále nazývají jinak. To, co je pro Němce a Skandinávce Východním mořem – Ostsee, respektive Östersjön, je pro Estonce Läänemeri, čili Západní moře. Lotyši, Rusové, Litevci, stejně jako Britové a Francouzi, a s nimi i zbytek světa jej nazývají mořem Baltským.
Od pradávna až do 17. století baltské moře poskytovalo řadu módních exportních produktů, jako jantar, otroky, nasolené sledě, dřevo na stavbu lodí. Slanečci – stejně jako ostatní poklady Pobaltí – obilí, vosk, kožešiny přepravoval Hanzovní spolek, obchodní uskupení více než stovky přístavů v Baltském a Severním moři. V 17. století se Švédi pokusili dobýt celé baltské pobřeží, ale jejich sny o přeměně Baltu na vnitřní Švédské moře byly zmařeny porážkami ve dvou významných bitvách proti Rusku.
Společné zájmy
Dnes spatřuje devět pobaltských států svůj jediný společný zájem v ochraně životního prostředí. Sjednocuje je snaha snižovat množství odpadu, které do Baltu každý rok vypouští. Naštěstí se moře postupně dostává do stale lepšího stavu; stavy ryb se zvyšují a přehnojování jeho vod, ke kterému dochází kvůli přítomnosti sloučenin dusíky a fosforu, se snižuje. Tyto sloučeniny totiž způsobují prudký růst mořských řas, které tak při rozkladu spotřebovávají ohromné množství kyslíku. V roce 2002 modrozelené řasy udělaly z Baltu zelenou polévku, ve které byly zdecimovány populace tuleňů.
„Skutečnost, že hladiny dusíku a fosforu už nerostou je velmi příjemným překvapením,“ říká profesor Fredrik Wulff ze Stockholmské univerzity. Během výzkumu zadaného Helcomem, Helsinským výborem, který monitoruje stav baltského životního prostředí, učinil zjištění, že ve srovnání s rokem 2007 se v loňském roce emise fosforu snížily o 3 000 tun a emise dusíku o 50 000 tun. „Za snížením emisí, zvlášť krajně nebezpečného fosforu, stojí nové čističky vody v poříčí Odry a Nisy,“ uvádí profesor Wulff.
Kvalita vody v baltském moři by se dala zlepšit nasazením slávky modré (Mytilus edulis), neboli oblíbené francouzské pochoutky "moules". A to i přesto, že gurmáni baltskou slávku příliš nevyhledávají. Je moc malá. Malá velikost této baltské škeble však vůbec nesnižuje její účinek jakožto léčivého organismu, který pohlcuje fosfor a dusík. Ve správných podmínkách je jediná mušle schopná přefiltrovat devět litrů vody za hodinu. Farma na slávky, která vyprodukuje každých osmnáct měsíců 500 tun mušlí tak přefiltruje okolo milionu metrů krychlových vody, což znamená, že vyčistí vodní plochu o rozloze 25 hektarů a pohltí až 5 tun dusíku a 300 kg fosforu.
Naděje se upíná k EU
V baltské oblasti je v oběhu osm měn. Zatím přijaly euro pouze Německo a Finsko. Švédsko samo představuje pětinu potenciálu celé oblasti a Stockholm funguje v regionu jako vedoucí finanční centrum. Baltské pobřeží navíc patří mezi nejméně obydlené oblasti Evropy. Postrádá velké přístavy i velkoměsta. Stockholm, Helsinky, Kodaň, Trojměstí (Gdaňsk-Gdynia-Sopot), Riga a Tallinn jsou dohromady stejně menší než Petrohrad. Kromě toho, „byznys jakoby místní region přehlížel. Pro skandinávské firmy zůstává záhadnějším než USA či Čína, kde hledají partnery spíš,” říká Mikael R. Linwaldholm, dánský expert na inovace a na obchodní sociální komunikaci.
Za tohoto stavu se veškeré naděje na budoucnost Baltu upínají k EU. Evropská komise právě zveřejnila svou strategii pro Baltské moře v podobě rozvojového programu pro region. Má jej učinit bohatším, bezpečnějším, čistším a dostupnějším. Tato iniciativa, přestože nestojí na zvláštních finančních prostředcích, změnách v legislativě či nových institucích, vypadá velmi odvážně.
„Ideou je správně utratit peníze vyčleněné na projekt, které už jsou na cestě,“ vysvětluje Hans Brask, ředitel Baltského fóra pro rozvoj (Baltic Development Forum). A málo financí na utrácení rozhodně není. Z rozpočtu EU bylo baltskému region na léta 2007-2013 vyčleněno 50 miliard euro. Z toho téměř 10 miliard bude utraceno na životní prostředí, 6 miliard se utratí na inovace a konkurenceschopnost. Zhruba 700 milionů bylo alokováno na zlepšení regionální bezpečnosti. Agenda počítá i s opatřeními pro vytvoření baltského trhu s energiemi. Toho se má dosáhnout vybudováním potrubí a rozvodů elektřiny, které budou země regionu propojovat.
Pokud půjde vše podle plánů, tak skončí energetická izolace Litvy, Lotyšska a Estonska, jejichž rozvodné sítě mají kvalitní napojení pouze na Rusko. Celých 27 miliard euro se dalo stranou na vybudování dopravní infrastruktury. Ta se musí zlepšit zejména v Polsku, Litvě, Lotyšsku a Estonsku. Takové problémy Skandinávci neznají. Mezi Kodaní a Malmö funguje most i dálnice, k tomu plánují postavit i další most a vykopat tunel z Helsinek do Tallinnu. Strategie však tento projekt nezmiňuje a vzhledem k tomu, že by se jednalo o nejdelší a nejdražší tunel na světě, tak zřejmě ještě nějakou dobu zůstane ležet na kreslícím prkně projektantů. Co strategie naopak zmiňuje, je Rail Baltica, železniční ekvivalent známé dálnice Via Baltica, která do roku 2013 spojí Varšavu s Tallinnem.
V době, kdy celý svět přesedlává na vysokorychlostní vlaky, tak parametry Rail Baltica, jehož vlaky budou moci jet rychlostí 120 km za hodinu, stěží někoho oslní. Mějme též na paměti, že cesta vlakem z Varšavy do Tallinnu trvá dnes 36 hodin, z Varšavy do Vilniusu 15 hodin. V roce 1939 překonal vlak Vilnius Express tuto vzdálenost za pět hodin a čtyřicet pět minut. Ale přesto je to Evropská unie, kdo nabízí první opravdovou šanci vybudovat za několik století Baltského společenství.
