Klíčová myšlenka je následující: klást větší důraz na štěstí obyvatelstva, spíše než na hospodářskou produkci. Foto: Amanito/Flickr.

Štěstí není v HDP

Rok po vypuknutí světové hospodářské krize doporučuje komise vedená nositelem Nobelovy ceny za ekonomii, Josephem Stiglitzem zavést nové měřítko růstu, které by bralo více v potaz blahobyt obyvatelstva. Toto měřítko by Francie chtěla prosadit i u svých evropských partnerů.

Zveřejněno dne 15 září 2009 v 15:39
Klíčová myšlenka je následující: klást větší důraz na štěstí obyvatelstva, spíše než na hospodářskou produkci. Foto: Amanito/Flickr.

Datum předložení zprávy Komise pro měření hospodářské výkonnosti a společenského pokroku Nicolasi Sarkozymu nebylo vybráno náhodně. Letošní 14. září je ročním výročím pádu americké banky Lehman Brothers, události, která uspíšila příchod hospodářské krize. Za několik dní též začne summit zemí G20 v Pittsburghu a zasedání Valného shromáždění OSN. Na těchto setkáních se hlavy států pokusí dohodnout na nových pravidlech fungování světového hospodářství.

Ve svém úvodním projevu na mezinárodní konferenci, která se konala v pondělí na Sorbonně a kde byla zpráva oficiálně představena, prezident vyzval k uskutečnění revoluce ve statistice, která by umožnila „osvobodit se od diktátu čísel.“ Sarkozy chce mimo jiné toto poselství hájit v Pittsburghu i v OSN.

Zpráva, která je dílem Josepha Stiglitze, Amartya Seny – dvou laureátů Nobelovy ceny za ekonomii – a Jeana-Paula Fitoussiho, prezidenta Francouzské pozorovatelny hospodářských konjunktur (Observatoire français des conjonctures économiques, OFCE), navrhuje zavést nová měřítka bohatství národů. Klíčová myšlenka je následující: klást větší důraz na štěstí obyvatelstva, spíše než na hospodářskou produkci. Místo hrubého domácího produktu (HDP) by se tak vykazoval čistý národní produkt (ČNN), který by bral potaz efekty snižování hodnoty kapitálu ve všech jeho rozměrech: přírodní, lidský apod. Jednoduše řečeno, mělo by se učinit přítrž absurdnostem HDP, které se například zvyšuje v případě přírodních katastrof díky vynaloženým nákladům na rekonstrukci, ale cena katastrofy samé není žádným způsobem zúčtována.

Udržitelnost

Newsletter v češtině

Když Sarkozy v únoru 2008 vyhlásil vytvoření komise složené z dvacítky světových expertů, sledoval tím tři cíle: smířit Francouze a v širším záběru i lidi po celém světě se statistikami, které podle odborníků špatně odráží realitu jejich každodenního života; čelit naléhavé otázce ekologie; dát politikům do ruky vhodné nástroje, aby mohli zodpovědně jednat. „Dvanáct doporučení“, která se nachází ve zprávě komise, potvrzují neadekvátnost současných účetních systémů, které nedokázaly varovat před vypuknutím hospodářské krize: „Pokud jsou nástroje měření, na kterých závisí reakce, špatné, nebo špatně pochopené, tak se dá říct, že jsme takřka slepí.

Experti trvají na potřebě přestat klást krátkodobé priority a přicházejí s konceptem „udržitelnosti“, to v praxi znamená schopnosti hospodářství dlouhodobě udržet spokojenost svého obyvatelstva.Toto všechno je zatím třeba vytvořit. Nemá význam, aby výpočet svého národního důchodu měnila jen Francie osamoceně. Tato myšlenka musí dostat mezinárodní rozměr. Od podzimu jsou naplánována setkání mezi vedoucími pracovníky statistických ústavů, mezi které patří Mezinárodní měnový fond (MMF), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Insee, Eurostat a jiní. Ale harmonizace zřejmě zabere dost času.

Podle vyjádření několika členů komise, jako například francouzského ekonoma Jeana Gadreye se debata nesmí omezit jen na experty. Musí existovat vůle spustit veřejnou debatu na způsob „Grenelle de l'environnement“ (otevřená celospolečenská debata o přístupu k trvale udržitelnému rozvoji ve Francii), aby se k ní přidala i občanská společnost.

Indikátor blahobytu

Peklo pro Italy

Evropský tisk přijal zprávu zdá se pozitivně, nikoliv však bez výhrad. Jak poznamenávají Financial Times, „HDP je prošpikován nedostatky. […] Zatímco americký hrubý domácí produkt poslední tři desetiletí narůstal, platy poloviny obyvatelstva stagnovaly nebo klesaly. A bez některých výrobků by nám bylo lépe: příkladem jsou zbraně.“ Britský list nicméně upozorňuje, že HDP by nemělo být „sesazeno z trůnu jakožto všezahrnující indikátor ‚štěstí‘. To by znamenalo opakovat oml, kterého se dopouštějí někteří, když sem chtějí zahrnout všechno, co se dá.Redaktor deníku La Stampa Massimo Gramellini je „nadšen“, nicméně tvrdí, že „coby Ital mám obavy z toho, aby nás nová pravidla nezavedla do pekla. Z pohledu kalkulace našeho DPH musíme vyřešit problém finančních podvodů, které představují samy o sobě další HDP. Kdybychom měli vysvětlovat zkušenost lidí, kteří cestují z jednoho města do druhého, nebo těch, kteří potřebují získat od veřejné instituce nějaký úřední papír, byla by naše účast v G20 omezena na roli cateringu. Ledaže by ekonomové počítali mezi indikátory blahobytu anarchii a beztrestnost… to by z nás pak byla supervelmoc.“

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma