Finanční genocida

Na nejrůznější prohlášení ze strany nejvyšších politických představitelů z celé Evropy, některá hraničící se slabomyslností, na adresu těch “líných” Řeků, kteří “odmítají šetřit”, se jednoduše nedá nereagovat.

Už 16 měsícům jsem majitelem bytu v Aténách a nynější dramatickou situaci proto znám z první ruky. Ozývají se stížnosti, že ekonomické plány nefungují, protože příjmy z daní klesají. Pochybuje se o vůli Řeků spořit. Jaké překvapení! Podívejme se na některá fakta:

- Platy a důchody klesly až o 30 %.

- Minimální plat se snížil na 600 euro.

- Během posledních 15 měsíců došlo k dramatickému zvýšení cen (topný olej + 100 % ; benzín + 100 %, elektřina, plyn, veřejná doprava + 50 %)

- Zkrachovala třetina z 165 000 soukromých firem, další třetina již není schopna platit zaměstnancům mzdy. Všude v Aténách je vidět žluté tabule se červeným nápisem „Enoikiazetai“ – „k pronájmu“.

- V této atmosféře chudoby klesla spotřeba (která byla vždy hlavní oporou řecké ekonomiky) katastrofickým způsobem. Páry s dvojím platem (jejichž příjem domácnosti činil dříve až 4000 euro) najednou nemají vice než 400 euro dávek v nezaměstnanosti, které jsou jim vypláceny až s několikaměsíčním zpožděním.

- Zaměstnanci státních a polostátních firem, jako jsou například Olympic Airlines či řecké nemocnice, nedostali zaplaceno již několik měsíců a výplaty jsou nyní odloženy na říjen či na „příští rok“. Rekord drží ministerstvo kultury – mnozí zaměstnanci Akropole svou mzdu nedostali již 22 měsíců. Když se Akropolis rozhodli na protest (zcela mírumilovně) okupovat, dostalo se jim rychlé odplaty v podobě slzného plynu.

- Všichni se shodují, že miliardy z finanční pomoci EU se z 97 % okamžitě vrací do Unie a do jejích bank, jako platba za dluh a za nové úrokové sazby. Problém je tak diskrétně přenesen na evropské daňové poplatníky. Až do hospodářského kolapsu banky inkasovaly vysoké úroky, nyní jsou za dluh odpovědni daňoví poplatníci. Peníze na strukturální reformy tak (zatím?) chybí.

- Tisíce a tisíce samostatně výdělečných osob, řidičů taxíků a kamionů, musely zaplatit tisíce eur za své podnikatelské licence a vzaly si k tomu půjčky. Dnes musí čelit liberalizaci, což znamená, že nováčci na trhu nemusí platit téměř nic, zatímco ty profesně starší tíží obrovské půjčky, které jsou nicméně povinni splatit.

- Vymýšlejí se stále nové poplatky. Chce-li například člověk podat stížnost na policii, musí zaplatit na místě 150 euro. Pokud si oběť přeje, aby její stížnost byla vzata v potaz, musí sáhnout do kapsy. Policisté jsou přitom povinni přispívat na benzín do nádrží svých vozidel.

- Vláda zavedla novou daň z nemovitosti, která je přiřazena k faktuře za elektřinu. Pokud člověk neplatí, jednoduše mu doma elektřinu odpojí.

- Již několik měsíců nedostávají státní školy učebnice. Stát má u knižních vydavatelství obrovské dluhy a dodávky byly proto zastaveny. Žáci nyní dostávají CD a rodiče jsou nuceni jim koupit počítač, aby se mohli účastnit výuky. Nikdo neví, jak budou školy – především ty na severu Řecka – schopny zaplatit náklady na vytápění.

- Všechny univerzity jsou až do konce roka uvrženy do nečinnosti. Mnozí studenti nemohou ani odevzdat diplomovou práci či dělat zkoušky.

- Země se připravuje na masovou emigraci – a objevily se již první poradenské kanceláře. Mladí v Řecku nevidí žádnou budoucnost. Míra nezaměstnanosti dosáhla 40 % v případě vysokoškoláků a 30 % co se týče mládeže celkově. Ti, kteří pracují, tak činí za mizivou mzdu a částečně načerno (a tedy bez sociálního zabezpečení): v restauracích běžně za 35 euro za desetihodinovou směnu. Přesčasy se hromadí, avšak nejsou zaplaceny. Výsledkem je, že nezbývá na investice do budoucna, jako například na vzdělání. Řecká vláda již na daních nevybere ani euro.

- Masivní propouštění ve veřejné správě se provádí zcela protisociálně. Úřady se osob v podstatě zbavují několik měsíců předtím, než zaměstnanec dosáhne hranice odchodu do důchodu. Vyplatí jim pak pouze 60 % normální penze.

Otázka, kterou si všichni kladou, je následující: Kam se poděly peníze z posledních desetiletí? Podle všeho ne do kapes občanů. Řekové nemají nic proti spoření, jednoduše však již nemají z čeho. Ti, kteří pracují, se mohou strhat (často mají dvě, tři i čtyři úvazky najednou).

Veškeré sociální výdobytky posledních desetiletí, které se týkají ochrany pracujících, byly zcela zničeny. Vykořisťování má nyní volnou ruku a v malých firmách je všeobecně otázkou přežití. Když si člověk uvědomí, že řečtí představitelé večeřeli se zástupci trojky (Evropská komise, ECB a MMF) za 300 euro na osobu, musí se nutně ptát, zda nakonec nedojde ke skutečné explozi. Situace v Řecku by pro starou Evropu měla být varováním. Žádná strana obhajující rozumnou rozpočtovou disciplínu by nebyla sto uskutečnit svůj program: nikdy by nebývala byla zvolena. S dluhem je nutné se vypořádat, dokud je ještě relativně pod kontrolou a dříve, než se z něj stane skutečná finanční genocida.

Pohled z Atén

Řekové „obětováni na oltář trojky”

Podle listu Ta Nea, „další oběti”, které požaduje vláda ve snaze snížit veřejný dluh a vyhnout se úpadku „dopadnou na obvyklé skupiny lidí”, které byly obětovány na oltář trojky (složené z Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF). Dodatečné rozpočtové škrty, přijaté 21. září s cílem získat pro zemi alokaci šesté tranše finanční pomoci „se dotknou důchodů, platů a 30 000 státních zaměstnanců“, kteří dostanou do konce roku neplacené volno. Aténský deník dále informuje o snížení minimální mzdy. Oznámení tohoto nového plánu vyvolalo odpor obyvatelstva. Odborové organizace ve veřejné dopravě a taxikáři vstoupili 22. září do stávky. Ve stejný den stávkovali i učitelé, zaměstnanci samosprávných celků a letečtí dispečeři. Veřejný sektor oznámil stávku na 5. října. Generální stávka proběhne 19. října.