Vyberte si jazyk
„Co se stane s Evropskou unií?“ táže se The Economist. Podle vlivného hospodářského týdeníku je to jednoduché – buď dojde k rozdělení eurozóny, či vytvoření evropského federálního superstátu - i když jen „technokratického a limitovaného“.
Celé dva krizí poznamenané roky se evropští představitelé této volbě vyhýbali. Říkají, že na euro nechtějí sáhnout – možná s výjimkou Řecka. Ovšem severoevropští věřitelé s Německem v čele neposkytnou dost peněz k zajištění přežití eura a jihoevropští dlužníci stále neliběji nesou skutečnost, že jim cizinci říkají, jak mají žít.
Pokud by však lídři EU zvolili rozpad eurozóny -
… po celém kontinentu by začalo docházet k pádu bank a firem, jelikož by přestaly sedět jejich domácí i zahraniční aktiva i pasiva. Následovala by lavina bankrotů a žalob. Deficitem financované vlády by byly nuceny brutálním způsobem snížit výdaje, či tisknout peníze.
To je jeden z důvodů, proč prestižní týdeník dochází „neochotně“ k závěru, že „členské státy eurozóny musejí sdílet svá břemena.
Záchrana eura je žádoucí a proveditelná. Zůstává jedna otázka: budou Němci, Rakušané a Nizozemci cítit dostatečnou solidaritu s Italy, Španěly, Portugalci a Iry? Máme za to, že je to v jejich vlastním zájmu. Nadešel čas, aby to evropští lídři a zvlášť Merkelová pochopili.
