Vyberte si jazyk
„A člověk stvořil život,“ hlásá titulek týdeníku The Economist. Časopis Science 20. května přinesl zprávu, že podnikatel v oblasti genetiky Craig Venter a jeho tým vytvořili první umělou formu života. Nový organismus se zakládá na bakterii, která způsobuje zánět vemena u koz, ale jeho jádrem je syntetický genom, který byl „sestaven z dostupných laboratorních chemikálií.“ „Nikde nefiguroval ani zámek, hromobití a rozhodně ani žádný hrbatý chichotající se laboratorní asistent,“ vtipkuje londýnský týdeník odkazujíc na slavné literární dílo o Frankensteinovi. Žerty stranou, začala nová epocha lidstva. Dnes už je možné představit si svět, „ve kterém nové bakterie (popřípadě i nová zvířata a rostliny) vytváří počítač a šlechtí se na objednávku.“ Objev by mohl najít praktické uplatnění při vývoji bakterií pro produkci biopaliv, pro vstřebávání dioxidů z atmosféry či dokonce při výrobě vakcín. Navzdory výhradám, že si zahráváme s přírodou, „ať už je to dobře či špatně,“ jisté je jedno, píše editorialista Economistu: „Stvoření života už není výsadou bohů.“
