Geneticky modifikované potraviny: Transgenická kukuřice se ukázala být silně toxická

20 září 2012
Presseurop
Le Nouvel Observateur

, 20 září 2012

Ano, GM plodiny jsou jedy!” zní verdikt na titulní straně týdeníku Nouvel Observateur, který jako první přináší výsledky dvouleté studie francouzských vědců. Ti zkoumali laboratorní krysy, které byly živeny výhradně transgenickou kukuřicí, přesněji vzorky NK 603 americké firmy Monsanto. Závěry výzkumu byly popsány ve studii – podle níž byl již natočen stejnojmenný film, [Jsme] všichni pokusní králíci? – jejímž autorem je vedoucí výzkumného týmu, profesor molekulární biologie na Univerzitě v Caenu Gilles-Eric Séralini. Nouvel Observateur označuje tato zjištění za „tříštivou pumu“:

Zcela totiž vyvracejí oficiálně vyznávanou pravdu, že geneticky modifikovaná kukuřice je neškodná. Studované plodiny se naopak ukázaly být pro krysy silně toxické a často smrtelné, a to i ve velmi malém množství. Natolik, že pokud by se jednalo o lék, muselo by jeho podávání být neprodleně pozastaveno až do výsledků dalších zkoumání. Ta samá kukuřice se nám totiž dostává běžně na talíř – v mase, vejcích či mléce.

Výsledky jsou podle týdeníku nesporné:

Po třinácti měsících pokusu […] bylo u krys živených GM kukuřicí nalezeno třikrát až čtyřikrát více zhoubných nádorů, než u krys, které GM organismy nepožily, a to bez rozdílu pohlaví. 24 měsíců, tedy konečné délky krysího života, se nedožilo 50 –  80 % samiček živených GM kukuřicí, ve srovnání s pouze 30 % v kontrolní skupině.

Zpravodajský portál EurActiv.com zdůrazňuje, že zveřejnění výsledků studie „bude mít důsledky až v Bruselu“:

O těchto věcech rozhoduje Sedmadvacítka. Francouzská vláda požádala o potvrzení platnosti výsledků studie Národní úřad pro sanitární bezpečnost. Evropská komise se zároveň obrátila na Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).

Nezávislost EFSA je však podle serveru EurActiv často zpochybňována organizací Greenpeace a podezřívána z toho, že jeho členové „dlouhodobě udržují skandálně blízké vztahy s průmyslem“.

Část vědecké komunity přijala studii Caenské univerzity s rozpaky. Někteří biologové, na které se obrátila agentura Reuters, vyjádřili pochyby o protokolu a metodě, kterou se pokusy prováděly.