„Málokdo ví, že v zadluženém Řecku se těží ropa. Je to malý productent, který vyrobí pouze dva tisíce barelů denně, což odpovídá půl procentu jeho spotřeby,‟ píše Le Monde. Francouzský deník dále informuje o tom, že Atény se rozhodly znovu objevovat rezervy ropy a plynu, které byly dříve přehlíženy.
„V posledních měsících [řecká vláda] zahájila výběrové řízení na průzkum ve třech oblastech, kde byly na konci devadesátých let provedeny seismické studie - v oblastech Ioannina, Epirus, poblíž hranic Albánie a Jónského moře.‟
Velké ropné společnosti se do těžby nehrnuly, přestože ta se dnes odhaduje na padesát až sto milionů barelů denně. Nyní, po objevení ropy v Izraeli a na Kypru, ale „řecký námořní prostor blízko Kréty vzbuzuje velké naděje. Norská společnost (PGS, Petroleum Geo Serices) provede rozsáhlé seismické měření řecké námořní oblasti o rozloze 220 tisíc km2. Měření potrvá rok a půl.
Země stižená krizí se má také „stát největším producentem zlata v Evropě,‟ píše La Tribune a připomíná „velký těžební potenciál” země. (V Řecku se těží především bauxit a perlit). Francouzský ekonomický deník konkrétně píše:
„Řecko by se v roce 2016 mohlo stát největším producentem zlata v Evropě. Mohlo by předstihnout Finsko, které je čtyřicátým největším výrobcem na světě.‟
Podnětem k průzkumu zásob nerostných surovin, i když se to může zdát paradoxní, je ekonomická krize. Atény proto nyní urychlují vydávání licencí k průzkumu lokalit těžby. Dsud byla tato řecká politika z velké míry založena na klientelismu. Projekty dvou těžebních společností - kanadské Eldorado Gold a australské Glory Resources, které získaly povolení, by měly přispět ke zvýšení řecké výroby zlata, a to konkrétně z 16 tisíc uncí [unce = 31,1 g] v loňském roce na 425 tisíc uncí v roce 2016. Těžba zlata by také měla vytvořit řadu nových pracovních míst.