Věda: Miliardy pro evropskou vědu

29 leden 2013
Presseurop
Le Temps, Le Monde, El Periódico de Catalunya, Il Sole-24 Ore

„Švýcarská věda v evropské výkladní skříni,“ raduje se dnes deník Le Temps. Evropská komise se totiž 28. ledna rozhodla popořit project Human Brain [Lidský mozek] Federální polytechnické vysoké školy v Laussanne (EPFL), jako jeden ze dvou vlajkových projektů FET, které se v rámci programu Evropa 2020 zaměřují na technologie budoucnosti.

Jména dvou vítězných projektů konkurzu „Flagships“ [Vlajkové lodě], který disponuje rozpočtem jedné miliardy eur, zveřejnila eurokomisařka pro nové technologie Nelly Krooesová. Jsou jím švédský projekt Graphene, který vyvíjí revoluční elektronický materiál, a Human Brain Project (HBP) lausannské EPFL, kde se vědci s pomocí superpočítačů snaží vytvořit model lidského mozku.

„Vývoj aplikací ve společenskovědní a zdravotnické oblasti je jednou z největších nadějí projektu Flagships,“ vysvětluje deník Le Monde. Ten však zároveň upozorňuje, že „řada filozofů, jako například psychiatr a psychoanalytik Patrick Juignet, tento přístup kritizují jako ,příklad silně ideologického, reduktivně materialistického proudu, který se snaží lidskou bytost mechanizovat’. Člověk-stroj se stává věcí a jsou mu upírána jeho lidská specifičnost.“

Podle madridského listu El Periódico* jde o *„největší investici v dějinách evropské vědy“. Deník píše, že

Skeptici v projektu vidí obří investici bez jakýchkoliv záruk na úspěch, podle Evropské komise musí ale Evropa být odvážná a angažovat se v oblastech, které zaznamenávají rychlý růst.

Co se týče projektu Graphene, Il Sole-24 Ore konstatuje, že vyvíjenou technologii považuje Brusel za „zázračný materiál 21. století, který by měl být tím, čím byl pro století předchozí plast“. Úžasné vlastnosti tohoto materiálu by měly najít využití v celé řadě odvětví: v elektronice, kde by mohl nahradit silikon, v obnovitelných energiích, kde by se mohl používat k odsolování vody, v biotechnologii a dalších oblastech. „Evropská iniciativa přichází trochu pozdě, lépe však pozdě, než nikdy,“ komentuje rozhodnutí deník, který rovněž připomíná, že

za posledních pět let si čínské univerzity a firmy ve spojení s grafénem zaregistrovaly 2204 licencí, Spojené státy 1754, Jižní Korea 1160 a Evropa méně než 500. V takové situaci existuje dobrý důvod věnovat na tuto vědeckou zemi zaslíbenou miliardu eur.