„Zrušte Státní bezpečnost,“ píše De Morgen 13. února s odkazem na názor socialistického poslance a právního experta Renaata Landuyta, podle nějž „jsou tajné organizace jako naše Státní bezpečnost přežitkem“.
Na začátku února zveřejnil tisk jména několika belgických politiků, která figurovala v tajné zprávě Státní bezpečnosti. Tito lidé měli být údajně v kontaktu se sektami, jako je scientologie. Od té doby se nabízí otázka, zda Státní bezpečnost politiky tajně nesledovala.
Šéf belgické kontrarozvědky Alain Winants 11. února v televizním přenosu ujistil, že tajné služby žádné záznamy o politicích nevedou, přestože na stole za ním trůnila složka se jménem šéfa Vlámského bloku Filipa Dewintera. Tentýž den sdělil bývalý policejní komisař a Dewinterův poradce Bart Debie, že byl do vlámské krajně pravicové strany nastrčen jako „špeh“. Ještě včera Státní bezpečnost prohlašovala, že složka s Dewinterovým jménem obsahovala „starý právní případ“.
„Parlament by měl kontrolovat Státní bezpečnost, a nikoliv naopak,“ tvrdí De Morgen v úvodníku:
„Během studené války měl každý západní stát k dispozici špionážní službu pro boj proti komunistické hrozbě [...]. Ale studená válka skončila a nové nebezpečí představuje spíše náboženský extremismus než extremismus politický.“