Vyberte si jazyk
Ti čtvrtiny Evropanů soudí, že „ta nejhorší krize nás teprve čeká“, shrnuje El País průzkum veřejného mínění, který 7. května zveřejnilo několik evropských deníků. Průzkum provedený v dubnu v šesti členských státech (Německu, Španělsku, Francii, Polsku a Velké Británii) přinesl hned několik překvapení, píše deník:
Nejoptimističtější jsou paradoxně Španělé: 40 % respondentů věří, že se situace do roka zlepší, přičemž 60 % očekává pravý opak. [...] Nesouhlas s tím, že to nejhorší je teprve před námi, lze možná vysvětlit přesvědčením, že vzhledem k dosavadním obětem se situace už nemůže o moc zhoršit.
„Pro Španělsko je to jediný povzbudivý údaj,“ pokračuje El País. Španělé totiž jinak přistupují k reformám a úsporným opatřením s vůbec největší skepsí: 76 % tázaných soudí, že budou mít negativní dopad na hospodářství a společnost. V závěsu za nimi jsou Italové, z nichž se proti této politice staví 71 %.
Obecně vzato se k této tezi zpochybňující přínosy očekávaných změn staví více než nadpoloviční většina Evropanů. Pouze Poláci jsou se 76 % většinově pro [úsporná opatření].
Newsletter v češtině
Ovšem cenu za pesimismus získává Francie, všímá si Le Monde.
V průměru 92 % Evropanů očekává negativní vývoj ve své zemi či u spoluobčanů. Ve Francii vidí věci černě 97 % domácností. [...] Podle 85 % Francouzů bude příští rok hůř, přičemž tento názor sdílí 75 % Evropanů.
Deník dodává, že tato „deprese posiluje blízkost Francouzů k románským státům“.
Nedoprovází ji radikální odmítnutí Evropy: členství v EU je podle 55 % Francouzů stále výhodou, zatímco 57 % Němců jej považuje za hendikep.
I když „obávaná katastrofa, přiživovaná všudypřítomnými řečmi, je stále ještě výplodem fantazie, [...] svědčí o obavách, které přesahují pouhou konjunkturální krizi. [...] Největší obavu přitom nepředstavuje ztráta práce, ale nemožnost zestárnout v důstojných podmínkách (47 %) či ztratit přístup ke kvalitní zdravotní péči (25 %).
