Vyberte si jazyk
Do Německa se loni přistěhovalo 1,08 milionu lidí, z toho 966 000 cizinců. Nejvíc od roku 1995, píše Frankfurter Allgemeine Zeitung v článku s názvem „Imigrace překonala loni v Německu rekord“.
Podle německého statistického úřadu vzrostla imigrace od roku 2011 o 13 procent. Většina přistěhovalců pochází z Polska, Rumunska a Bulharska.
Německé úřady hodnotí tuto tendenci kladně: „Imigrační příliv je obrovským přínosem pro všechny strany, protože nová vlna imigrace je mladší a vzdělanější,“ prohlásila ministryně práce Ursula von der Leyenová.
Přesto jsou stále neobsazeny desítky tisíc pracovních míst, především v oblasti zdravotní péče. Mezery by měly pomoci zacelit nové pracovní předpisy, které vstoupí v platnost 1. července a zpřístupní trh práce také občanům ze zemí mimo EU. Toto opatření usnadní imigraci také specializovaným pracovníkům, které Německo nutně potřebuje, dodává Frankfurter Allgemeine Zeitung.
K předním dodavatelům imigrační pracovní síly do Německa patří země střední a východní Evropy a jižní státy postižené krizí. El País píše, že:
většinu imigrantů tvoří přistěhovalci z východní Evropy. Největší nárůst [imigrace do Německa] ale zaznamenaly země postižené krizí, jako Španělsko (loni 49 933 pracovníků), Řecko (34 109) a Portugalsko (11 762). […] V rámci Unie pocházejí přistěhovalci především z Polska (176 000), Rumunska (116 000) a Bulharska (59 000).
Pozadu nezůstává ani Itálie: loni do Německa emigrovalo 42 000 Italů, píše Il Manifesto, který na titulní straně přirovnává Německo k „Lamerice“, vysněné Americe přistěhovalců na konci devatenáctého století. Komunistický deník se nicméně domnívá, že
pro Německo to je výhodné: demografická křivka klesá a země potřebuje čerstvou pracovní sílu. Ale pro jižní státy je to ztráta, protože investují peníze do vzdělávání absolventů škol, kteří tvoří jádro imigrace.
Německo za zájem imigrantů zčásti vděčí Spolkovému úřadu práce, domnívá se Mediapart:
Bundesagentur für Arbeit se nespokojuje pouze s tím, že na svých webových stránkách uveřejňuje v několika jazycích stovky tisíc nabídek volných pracovních míst. Hledá i v zahraničí v zemích s vysokou nezaměstnaností.
Jak nicméně poznamenává francouzský zpravodajský server,
dostat se do nového eldoráda předkládá jisté úsilí [...] Kromě jazykových znalostí nezbytných k získání kvalifikové práce jsou tu ještě další překážky […]: neuznání některých diplomů, dlouholetý nezvyk pro zaměstnavatele, zejména v případě malých a středních podniků, přijímat na práci cizince, a administrativní překážky pro pracovníky s nízkou kvalifikací. Skutečnost nakonec může být skličující, protože mnozí absolventi jihoevropských vysokých škol se musejí spokojit s prekérním zaměstnáním na částečný úvazek, které neodpovídá jejich kvalifikaci.
