Uctění památky chorvatských obětí ve Vukovaru, který 18. listopadu 1991 dobyla po tříměsíčním obléhání srbská vojska, se letos proměnilo v politický skandál, který poukázal na to, jak hluboce je země osmnáct let po skončení války rozdělena.
Spolky válečných veteránů zabránily prezidentu Ivo Josipovićovi a premiéru Zoranu Milanovićovi, kteří se nacházeli na konci průvodu, v účasti na vzpomínkové akci, píše Jutarnji list. Místní obyvatelé protestovali v rámci sdružení „Ochrana chorvatského Vukovaru“ proti návrhu sociálně-demokratické vlády umístit na veřejné budovy ve městě dvojjazyčné cedule, v latince i srbské cyrilici. Deník, který na titulní straně hovoří o „ponížených“ a ilustruje titulek fotografií chorvatských vládních politiků, se pobuřuje nad tím, že:
nikde na světě nemají váleční veteráni právo nahrazovat legitimně volenou vládu. Armáda musí být vždy oddělena od politiky, jak armáda aktivní, tak vojenští veteráni. Zakládat moc a politický vliv na válečných zásluhách může vést pouze k tomu, že demokracii nahradí nelegitimní mocenský převrat a chaos.
Newsletter v češtině
Deník také obviňuje šéfa Chorvatského demokratického společenství (HDZ), hlavní opoziční strany, Tomislava Karamarka, který se účastnil pochodu veteránů, že se „závažným způsobem pokouší o svržení moci“.
O nic méně příkrá slova volí i rijecký Novi list, který hovoří o „státním převratu“ a konstatuje, že
Chorvatsko takové ponížení od srbské agrese nezažilo.
24 Sata píše o „neslýchané ostudě“ jak
pro Výbor na ochranu chorvatského Vukovaru […], tak pro vládu, která tím, že se stáhla, dala najevo slabost, váhavost a nedostatek odvahy.