Vyberte si jazyk
Za dva měsíce se mají Islanďané podruhé vyslovit k tomu, zda schvalují dohodu uzavřenou mezi islandskou, britskou a nizozemskou vládou o urovnání dluhů vzniklých v důsledku krachu islandských bank z roku 2008. Islandský prezident Olafur Ragnar Grimson totiž 20. února vetoval zákon, který islandský parlament 16. února jasnou většinou přijal (44 hlasy proti 16). Ten se týká nové úmluvy o splacení téměř 3,9 miliard euro, které Londýn a Haag Islandu půjčily po pádu islandské internetové banky Icesave. Islandští voliči budou proto muset rozhodnout pomocí referenda.
„Bude mít tento nový vývoj […] dopady na kandidaturu Islandu na vstup do Evropské unie?“ ptá se deník Le Soir. „Zdržováním či zablokováním kandidatury ostrovního státu na vstup do EU už v minulosti vyhrožovaly Londýn a Haag […] a červencovému zahájení vyjednávání o vstupu nezabránilo ani jasné ne (93 %), kterým se Islanďané v březnu 2010 ke smlouvě vyjádřili v referendu.“ Politolog Baldur Thorhallsson v rozhovoru pro belgický deník zdůrazňuje, že ačkoliv Britové nasadili ostřejší tón, „ukázali se nakonec jako méně útoční, neboť by v EU rádi viděli potenciálního euroskeptického spojence“.
Olafur Gylfason, ředitel institutu pro výzkum veřejného mínění, naopak soudí, že Islanďané „tento problém s otázkou vstupu do EU nesměšují“. Od začátku finanční krize prodělalo islandské veřejné mínění velký posun, píše dále Le Soir. „V panice krize viděli mnozí občané v Evropě určitou jistotu pro budoucnost,“ vysvětluje Gylfason, avšak „dnes se mnozí z nich uklidnili, pouze 18 % považuje EU za důvěryhodnou a o osudu kandidatury, která rozděluje populaci i středo-levicovou vládu, rozhodne vysoce citlivá otázka rybolovu“.
