Tlak na bankovní tajemství

„Švýcarsko nuceno vydat jména [klientů] americkému bernímu úřadu,“ píše v titulku list Le Temps, který vysvětluje, že Washington „shromáždil citlivé informace, které mu umožňují obvinit švýcarské banky z toho, že svým americkým klientům pomáhaly tajit před americkými úřady aktiva uložená ve Švýcarsku“. Dva roky po aféře UBS, která donutila Švýcarsko předat americkým daňovým úředníkům 5000 jmen, „Washington znovu požaduje jména klientů. Chce tím odradit daňové podvodníky a ukázat, že Švýcarsko již není bezpečným daňovým azylem“. „Podle švýcarských vyjednavačů je již nyní jasné, že otázkou není, zda země bude muset těmto požadavkům vyhovět, ale jakým způsobem,“ konstatuje ženevský deník, který dále poznamenává, že „Spojené státy již daly najevo, že ,globální řešení’ podobné tomu, které navrhovaly Německo s Velkou Británií, je nezajímá”. Několik týdnů po Německu podepsala nyní i Velká Británie s Bernem dohodu o britských aktivech uložených ve Švýcarsku. „Tato smlouva Londýnu umožní zdanit finance britských občanů na tajných kontech ve Švýcarské konfederaci,“ vysvětluje list Les Echos. Podle francouzského deníku se Švýcarsku podařilo „zachovat základ svého bankovního tajemství“ tím, „že držitelům kont zaručuje anonymitu“. Tím se mu podařilo „vytvořit trhlinu v jednotě evropského boje proti daňovým únikům“.