Vyberte si jazyk
V exkluzivnímrozhovoru, který oba státníci společně poskytli francouzské televizní stanici France 2 a německé stanici ZDF po skončení schůzky ministrů Francie a Německa 6. února, vyjádřila Angela Merkelová podporu francouzskému prezidentovi, který oficiálně na své znovuzvolení ještě nekandidoval. Tento v Evropě bezprecedentní krok vyvolal na obou stranách Rýna živé reakce.
Podle listu Libération sehrála kancléřka roli Sarkozyho „tiskové mluvčí“ a prezidentovu kandidaturu na znovuzvolení v podstatě „oficializovala“. Tato role, jak soudí levicový deník, není pro Sarkozyho bez rizika:
Mohlo by to ještě o něco více posílit podřízené hospodářské postavení Francie vůči jejímu partnerovi a vyvolat dojem, že Sarkozyho budoucí kampaň bude probíhat pod německým vlivem.
Newsletter v češtině
Le Figaro tento vliv nepopírá a pouze konstatuje, že
Se častokrát zmiňovaný ‚německý model‘ založený na průmyslové konkurenceschopnosti a rozpočtové disciplíně prosazuje na kontinentě otevřeném vůči silným poryvům mondializace jako jediný životaschopný. A Francie se může svobodně rozhodnout, zda ho bude následovat, nebo jej zavrhne.
Le Monde vysvětluje, „proč Merkelová dělá kampaň pro Sarkozyho“, který má podle průzkumů vyjít z voleb jako poražený:
Sarkozy a Merkelová mají oba zájem na tom ukázat, že jejich pár funguje stejně jako dříve. Prezident proto, aby vyvolal dojem, že v Evropě vládne on, kancléřka proto, aby mohla tvrdit opak.
Německý listSüddeutsche Zeitung na titulní straně soudí, že „odvaha přebujela v nevázanost“, a zamýšlí se nad tím, jaké motivy kancléřku k takovému jednání vedly:
V budoucnu budeme možná na 6. únor pohlížet jako na den, kdy se jedna zoufalkyně chytala sebemenšího záchranného stébla. Pokud kancléřka nebere na lehkou váhu slova socialisty Hollanda [který chce vyjednat novou smlouvu o fiskálním paktu], musí mít o svůj evropský projekt obavy. Holland nechce šetřit, ale oživit ekonomiku. Proto kancléřka ve skutečnosti ve Francii nebojuje ani tak za Sarkozyho, jako spíše za svou vlastní politiku. Z tohoto pohledu se její hra může jevit jako bezohledná, nikoliv však nepochopitelná.
Konzervativní Die Welt neskrývá obavy z kandidáta Hollanda avyjadřuje potěšení nad tím, že se oba politici „v Evropě konečně spojili“.
I když se má k urnám vydat jen 45 milionů francouzských voličů, jsou tyto volby záležitostí všech Evropanů. […] Jejich výsledek by mohl Evropu vrátit o několik let, respektive desetiletí nazpět.
