Vyberte si jazyk
„Nový začátek. Prezident Hollande zahajuje změnu kurzu Evropy.“ Podle britského deníku Guardian je vítězství socialistického kandidáta „nejen výhrou pro něho samotného, […], pro Francii, ale také pro evropskou levici“.
Nicolas Sarkozy je jedenáctým evropským státníkem, který padl od vypuknutí finanční krize, a tento výsledek představuje jen další varovný výstřel pro někdejší zastánce dosluhujícího prezidenta – Angelu Merkelovou a Davida Camerona. Nový směr Francie je smrtelnou ranou rozpočtové smlouvě, která byla reakcí Evropy na krizi.
„Frau Merkelová, přijíždím,“píše v titulku frankfurtský deník. Vítěz voleb se bezprostředně po svém zvolení nechal slyšet, že jeho první zahraniční návštěva povede k německé kancléřce, která se bude muset navzdory vzájemným ideologickým rozdílům s tímto novým partnerem dohodnout:
„Merkelová by nebyla Merkelovou, kdyby nebyla schopna změnit kurz. Se sociálními demokraty nemá ideologický problém [v letech 2005 až 2009 s nimi vládla], i když si říkají socialisté. Hollande nevyhlásí revoluci. Bude se muset naučit přizpůsobit se, jak to udělala Merkelová během řecké krize.
„Hollande zvítězil, Evropa stojí před výzvou,“píše v titulku milánský deník, podle něhož je nový francouzský prezident „obyčejným představitelem pro výjimečné časy“.
„Francouzský vzkaz pro letošní květen v době krize, občanského úpadku a antipolitiky je tedy plný naděje. Pro Francii a pro Evropu, která sleduje Francii. […je to] také volba obrany proti Evropě nespravedlivých obětí a úsporných opatření bez růstu. […] Hollandova Francie už nesní o socialismu v jediné zemi, ale o více sociální demokracie v celé Evropě“.
Podle listu El Mundo „Hollandovo vítězství v Evropě vyvolává nejistotu“. Konzervativní deník se obává toho, jakou podobu bude mít „nová epocha“, která se otevírá „pro Francii a pro zbytek kontinentu“.
„Prezidentské volby ve Francii nikdy neměly na Evropu takový dopad. […] Vítězství socialistického kandidáta boří hegemonii pravého středu, které se těšil v posledním desetiletí, a vyvolává pochybnosti ohledně soužití s kancléřkou Angelou Merkelovou, s níž [dosluhující prezident] Sarkozy dohodl smlouvu o rozpočtové unii a politikách úsporných opatření […] ”.
„Nový rozjezd pro Evropu,“píše De Morgen, který nicméně soudí, že „se socialista Hollande okamžitě dostává v otázce úsporných opatření do kolize s Německem“. Deník vúvodníku poznamenává,
že otázka, zda Hollande bude moci tento evropský obrat [směrem k prorůstovým opatřením] nakonec uskutečnit, zůstává velkou neznámou. Již nyní obracíme pozornost k jeho první cestě do Berlína, kde by měl uzavřít historický kompromis s neoblomnou Merkelovou. Tyto diskuze proběhnou ve vzrušené atmosféře po parlamentních volbách, které včera roztříštily politickou scénu v Řecku [...] Od včerejška je Evropa zbarvena více do červena. Bouřková mračna nad kontinentem ale zároveň potemněla.
Stockholmský deník Dagens Nyhetersoudí, že zatímco v otázkách imigrace a národnostních menšin zvolil nový prezident tolerantnější a otevřenější přístup než Nicolas Sarkozy, „jeho postoj v oblasti hospodářské politiky ale vyvolává znepokojení“:
Pokud Hollande rozbije rozpočtovou dohodu, způsobí tím závažné problémy. Evropa růst potřebuje, ale bez účinné bariéry proti vysokým rozpočtovým schodkům členských států euro stěží přežije. Znamenalo by to ohrožení pro měnovou unii a schopnost členských zemí přijímat společná rozhodnutí. Proto si lze těžko představit, že by Hollande skutečně požadoval renegociaci dohody. Pravděpodobnější je, že mu bude stačit mírnější dodatek o významu růstu.
Na stránkách pražského deníku Hospodářské noviny se šéf zahraniční rubriky Martin Ehldomnívá, že „z volebního víkendu“ vzešla „jiná Evropa“. Francouzské prezidentské volby a řecké parlamentní volby ukázaly, že Starý kontinent „prožívá novou francouzskou revoluci“. Ta otřásá konsensem evropského sjednocování, jež prochází od padesátých let hlubokou krizí.
Evropané od svých vůdců očekávají něco víc než jen (tupé) škrty. […] Kromě fiskálního paktu budeme ještě potřebovat pakt růstu - a hlavně se naučit inovativně ekonomicky myslet.
