Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi

Mario Draghi klidní krizi

Svým prohlášením o tom, že „ECB je připravena udělat pro ochranu eura vše nezbytné“, vyslal její guvernér trhům pozitivní vzkaz, soudí evropský tisk. Vzhledem k absenci upřesňujících podobností je ale obtížné odhadnout jeho dlouhodobější účinky.

Zveřejněno dne 27 července 2012 v 16:55
Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi

„Draghi ujišťuje, že ECB zachrání euro,“ hlásá list Corriere della Sera, který dále upřesňuje, že milánská burza posílila v reakci na prohlášení šéfa Evropské centrální banky o 5,62 %. Řím si tak mohl vzít 27. července půlroční půjčku ve výši 8,5 miliard eur s nižším než 6% úrokem. Podle deníku to odhaluje „banální pravdu“:

Cover

Není pravda, že vlády bez kapitálu a centrální banky se sazbami blízkými nule nemohou stimulovat ekonomiku. Mohou, a už to také udělaly, jednoduše a sofistikovaně – tím, že převzaly závazky do budoucna.

Totéž udělal šéf americké centrální banky (Fed) Ben Bernanke, když slíbil, že udrží až do konce roku 2014 sazby na 0 %, připomíná Corriere della Sera. Draghi, stejně jako Bernanke tak ekonomice pomáhají psychologicky:

Newsletter v češtině

Cover

Draghi svými slovy ani nenatiskl bankovky, ani nevytvořil kapitál, ale ubezpečil trhy, a poskytl tak jednu z nejcennějších komodit dnešních dnů: důvěru.

Madridský El País s potěšením konstatuje, že „se finanční bouře nad Španělskem díky jedinému gestu ECB uklidnila“. „Magická slova“ Maria Draghiho měla bezprostřední účinek: madridská burza posílila o 6 % a úroková sazba desetiletých státních dluhopisů se vrátila pod 7 %. Deník si nicméně klade otázku:

Cover

Proč ECB nereagovala dřív? Podle obecně rozšířeného názoru potrestala ECB [španělskou] vládu za její deficitní způsob řešení finanční krize. A když se trest dotkl i Itálie, přeorientovala centrální banka svou politiku a zaměřila ji na vládami požadovaný cíl: uklidnit spekulativní útoky na státní dluhy. Jiným možným vysvětlením je, že Draghi promluvil ve chvíli, kdy je záchrana španělských bank neodvolatelná a stabilizační mechanismus připraven. [...] Draghiho důrazné prohlášení je jen prvním krokem, který je třeba interpretovat jako pevný důkaz toho, že se Evropská komise již rozhodla, jakou podobu a jaký akční rádius novému stabilizačnímu mechanismu dát. [...] Hypotéza, že je ECB připravena k intervenci, zastavila spekulace proti euru a dočasně oddálila riziko jeho zhroucení. Není ale zárukou toho, že Španělsko zažehnalo riziko intervence [celkový záchranný plán].

Názor, že „Draghiho magická slova vzbudila na trzích euforii“, sdílí i El Mundo. Podle deníku

Cover

až do včerejšího dne šéf ECB své přezdívce „Supermario“ čest nedělal. To, že prosté prohlášení může vyvolat takovou reakci [trhů], poukazuje na moc ECB. [...] V budoucnu bude třeba sledovat, kam až je ECB schopna v podpoře naší ekonomiky dojít, ale z Draghiho prohlášení vyplývá, že ve věci ochrany Španělska a Itálie před nátlakem trhů počítá s podporou Angely Merkelové.

Z Německa už tak nadšené reakce nepřicházejí. Listu Die Weltse nelíbí, že „ECB působí dojmem trojského koně“. Konzervativní deník soudí, že Mario Draghi přetváří ECB jakožto

Cover

symbol nové Evropy, Evropy reforem, principů a stabilní měny“ v instituci organizující „rozsáhlé přerozdělování prostředků na náklady severní Evropy“ a v rozporu s demokratickými procesy. [Pozitivní reakce trhů] je jen slabou reakcí. Mezinárodní investoři se k eurozóně obrátili zády a v Londýně se podivují nad tím, jak si bohatí Řekové kupují drahé domy. S důvěrou je konec, kapitál míří z Evropy pryč. A ECB se dobrovolně hlásí k záplatování děr v účetních bilancích států a bank s odůvodněním, že pouze jediná instituce, která ještě v Evropě funguje, je schopna krizi důvěry zarazit. Ale tak zvaná strážkyně měny se ubírá tou nejhorší cestou.

Podle Süddeutsche Zeitung jde ve skutečnosti o to,

Cover

zda má ECB právo nakupovat španělské dluhopisy, aby si Španělsko mohlo půjčovat s nižším úrokem. Draghi a jeho kolegové už do nebezpečných dluhopisů investovali 210 miliard eur. A výsledek je nevalný. Politicky je výzva k ECB pochopitelná. Strážci měny disponují teoreticky neomezenými finančními prostředky. V této vypjaté situaci jim to dodává na síle a zároveň je to oslabuje. Na síle proto, že centrální banka může rychle uhasit požár na finančních trzích. Oslabuje proto, že se tím nic neřeší. Právě naopak: jakmile se v zemích s finančními problémy podaří oheň udusit, vytratí se zřejmě také rychle jejich vůle k reformám.

The Guardian si všímá, že Draghiho závazek udělat vše pro záchranu eura je přes svou odvážnost skoupý na podrobnosti:

Cover

Bohužel stejně jako v pokeru platí, že pouhé nahlášení důležité karty spoluhráče ne vždy zastraší. [...] Vymáhal si [Draghi] právo začít nakupovat státní dluhopisy, pokud se trhy nebudou chovat korektně, to znamená nebudou Španělsku a Itálii půjčovat za nižší úroky? [...] Existuje důvod, proč ECB nemohla několik měsíců dluhopisy nakupovat. Je jím mimo jiné tendence Německa odmítat cokoliv, co připomíná diskrétní financování suverénních států. [...] Vzhledem k nejasnosti prohlášení ho lze interpretovat různým způsobem. Nesnaží se například představitelé eurozóny pouze uklidnit přes léto trhy, aby získali čas na přípravu celkového záchranného plánu pro Španělsko?

Tags

Are you a news organisation, a business, an association or a foundation? Check out our bespoke editorial and translation services.

Podpořte nezávislou evropskou žurnalistiku.

Evropská demokracie potřebuje nezávislá média. Voxeurop potřebuje vás. Přidejte se k naší komunitě!

Na stejné téma