Vyberte si jazyk
Mezinárodní civilní úřad (ICO) zavírá 10. září svou prištinskou kancelář. V kosovském hlavním městě se za účelem schválení nového statusu země sejdou zástupci 25 států zastoupených v ICO: dvaceti členských států EU, Turecka, Chorvatska, Norska, Švýcarska a USA. Mezinárodní dohled začlenil v roce 2007 do svého plánu zvláštní vyslanec OSN pro Kosovo Martti Ahtisaari. Vznik mezinárodního civilního úřadu je spojen s vyhlášením nezávislosti Kosova 17. února 2008.
Ukončení činnosti ICO nicméně neznamená, že na území bývalé srbské provincie nebudou nadále přítomny mezinárodní jednotky, zdůrazňuje záhřebský Jutarnji list:
Stále zde budou působit jednotky NATO a [policejní a justiční] mise EU Eulex bude mít nadále právo na vměšování se do právních záležitostí. V tomto kontextu nedává výraz „plná suverenita“ příliš smysl. Tím spíše, že Kosovo zůstává z důvodu rozporů uvnitř mezinárodního společenství a neschopnosti kosovské vlády a mezinárodních misí nadále rozdělené, protože Srbové žijící na severu Kosova nadále odmítají uznat vládu v Prištině.
Newsletter v češtině
Někdejší zplnomocněnec EU v Kosovu Pieter Feithv rozhovoru s listem NRC Handelsblad poukázal na to, kolik práce ještě zbývá udělat, zejména v oblasti právního státu, ekonomiky a boje proti korupci. Feith rovněž připomněl, že se pět členských států EU – Řecko, Kypr, Rumunsko, Španělsko a Slovensko –
postavilo proti projektům umožňujícím rozvoj Kosova. Chtěly z něj udělat failed state,“ zhroucený stát.
Což se málem podařilo, domnívá se Jutarnji list, podle nějž
byly kosovské instituce zřízeny se souhlasem mezinárodního společenství, a nikoliv na základě demokratických voleb. Evropští pozorovatelé poukázali na závažné nesrovnalosti během voleb, ale mezinárodní společenství nepodniklo v tomto směru žádné kroky. […] V boji s korupcí pak nezazářily ani příslušné kosovské orgány ani mise EU.
Srbsko, klíčový aktér této krize, nevypadá, že by se s touto ztrátou chtělo smířit, i kdyby to bylo za cenu ohrožení vstupních rozhovorů s EU. Jak zdůrazňuje Le Monde:
Od volebního vítězství nacionalistů 6. května jsou záměry srbských představitelů stále nejasné. EU opakuje, že začlenění země je podmíněno normalizací vztahů mezi Bělehradem a Prištinou, ale nevyžaduje při tom jasné uznání [vlády v Prištině]. Dialog, který spolu obě země zahájily v březnu 2011, zatím nebyl obnoven.
Mezinárodní společenství bude mít v budoucnu v Kosovu ještě co dělat, uzavírá Jutarnji list, podle nějž:
ukončení dohledu nad nezávislostí země není ani tak důsledkem pokroků, jichž dosáhlo Kosovo, jako spíše toho, že se mezinárodní společenství chce kosovskému problému věnovat méně a méně za něj utrácet. Přesto, že mezinárodní společenství opakuje, že se nechce dopustit stejných chyb jako v Bosně a Hercegovině, nedokázalo se jim vyhnout a NATO a EU budou muset v Kosovu zůstat ještě dlouho. Nicméně rozhodnutí ukončit dohled nad svrchovaností Kosova je důležitým vzkazem pro Srbsko: nezávislost Kosova je nepopiratelná a Bělehrad se s touto myšlenkou musí sžít.
