Vyberte si jazyk
Evropský tisk přisuzuje propad ekonomiky politice úsporných opatření zavedené ve většině zemí.
„Eurozóna se stala zónou recese“, píše deník La Tribune, který si na titulní straně klade otázku, zda „Evropa netrpí neduhem úspornosti“. Údaje ze 14. února označuje list za „svatovalentinský masakr“:
Propad HDP zemí eurozóny mezičtvrtletně o 0,6 % je nejhorším výsledkem od roku 1995, kdy Eurostat začal údaje v Hospodářské a měnové unii pořizovat.
Newsletter v češtině
Portugalský Diário Económico píše na titulní straně, že „se Portugalsko propadlo do nejhlubší recese od roku 1975“. Hrubý domácí produkt klesl o 3,2 %. Podle expertů, které deník oslovil, by měl propad ekonomiky v příštím roce překročit očekávané 1 procento. Jak dodává deník:
poplašné signály v tolika zemích budou evropské politiky nutit jednat a zmírnit zátěž, která leží na Portugalsku, Irsku a Řecku. V Portugalsku budou muset politici také urychlit hospodářskou obnovu.
Nizozemský list NRC Handelsblad informuje o tom, že „*se ekonomika potřetí [od začátku dluhové krize v roce 2008] propadla do recese. Zpráva zpochybňuje politiku škrtů premiéra Marka Rutteho, soudí deník, který zpomalení ekonomiky přisuzuje poklesu veřejných investic a nastiňuje alternativu:
Brusel musí nyní, když je v žalostném stavu ekonomika celé eurozóny, přijmout pružnější rozpočtovou politiku.
Španělská La Vanguardia píše: „Recese v eurozóně se prohloubila a završila rok 0,6% propadem“. Deník se obává, aby situace nepoškodila důvěru v dluhopisy nejslabších zemí, jako je Španělsko, a dodává:
strategie úsporných opatření kancléřky Merkelové už nefunguje, a proto bude muset dříve nebo později změnit kurz. […] Evropa potřebuje stejně jako kyslík k dýchání hospodářskou politiku zacílenou na růst.
Problémy eurozóny mají dopad i na země, které nejsou její součástí. Deník Hospodářské noviny hovoří o „nejdelší recesi v historii“ České republiky. Hrubý domácí produkt se celoročně propadl o 1,1 %, píše deník. „Ekonomiku táhne dolů především spotřeba domácností, která loni ve srovnání s rokem 2011 klesla o více než tři procenta.“ K důsledkům této situace patří i
odklon od tradičních ekonomických vztahů se sousedním Německem. Teze, že „daří-li se Německu, je lépe i v Česku", už neplatí. […]. Ekonomiky nabraly odlišný směr. Zatímco německá vzrostla o 0,7 %, česká klesla o 1,1 %.
„Pohádky je konec, ekonomika zažívá volný pád,“ píše budapešťský deník Népszava v reakci na loňské tvrzení ministra hospodářství Györgyho Matolcsyho: „Maďarská pohádka, respektive maďarský příklad bude slavit za rok úspěch.“ Ve skutečnosti se maďarské hospodářství celoročně propadlo o 1,7 %, zatímco v roce 2011 vykazovalo ještě 1,6% a v roce 2010 1,3% růst. Deník upozorňuje, že
hospodářská recese v Maďarsku je po Řecku, Portugalsku a Kypru čtvrtá nejvýraznější v Evropě.
„Dopady politiky škrtů naordinované v celé Evropě vycházejí najevo bez velkého překvapení,“uzavírá Mediapart. Jak přitom dodává francouzský zpravodajský server,
mluvit o nadhodnocení evropské měny mařící veškeré snahy evropských zemí na znovuoživení ekonomiky znamená dotknout se tabu, jak se ukáže i na moskevském summitu skupiny G20 plánovaném na konec tohoto týdne. Evropská komise, která sdílí postoj Berlína, teď musí mít jen tu trpělivost počkat, než se blahodárné účinky úsporných opatření projeví.
