V prvním čtvrtletí letošního roku zaznamenala eurozóna růst -0,2 procenta (celá sedmadvacítka -0,1 procenta) a vyhlídky na letošní rok nejsou o mnoho lepší (-0,7 procenta), vyplývá ze zprávy Eurostatu. Tolik obávaná „dvojitá“ recese se stala skutečností. Evropský tisk dává výsledek z velké části za vinu politice úsporných opatření.
„Eurozóna překonala rekord v délce trvání recese,“ shrnuje na titulní straně Financial Times. Hospodářský deník upřesňuje, že „smutný rekord přichází ve chvíli, kdy je v Evropě bez práce rekordních 12,1 procenta ekonomicky aktivní populace“. Tato čísla by mohla zvýšit nátlak na Evropskou centrální banku, aby přijala další opatření (banka už tento měsíc snížila základní úrokovou sazbu) a odsunula vyhlídky na oživení do pozdějších měsíců.“ Podle pařížského a berlínského zpravodaje Financial Times Hugha Carnegyho a Petera Spiegela uvedená čísla potvrzují, že se do Francie vrátila recese, a zvyšují nátlak na Françoise Hollanda, aby provedl strukturální reformy:
Německá vláda má čím dál větší obavy. Pokud totiž François Hollande nezareaguje dostatečně rychle, nebude už dál možné krizi v eurozóně zvládnout. Berlín považuje krizi ve většině zemí za zvládnutelnou, i když nová horečka v Itálii bude znamenat vážné problémy. Kdyby se ale krize rozšířila i na Francii, bude podle Berlína nutné znovu nastolit otázku existence eura.
Newsletter v češtině
Pařížský deník Les Echos doufá, že nyní oficiálně potvrzená recese „přiměje Francii k reformám“. K „reformnímu šoku“ vyzývá Françoise Hollanda i ekonom a bývalý poradce Françoise Mitterranda Jacques Attali:
Ať už jde o konkurenceschopnost, snížení veřejného deficitu nebo evropské otázky, François Hollande toho už udělal hodně, mnohem víc než za stejnou dobu jeho předchůzce. Měl ale postupovat rychleji. Prezidentský úřad je jako rychleschnoucí beton: čím víc otálíte, tím hůř se s ním pracuje. Nicméně to neznamená, že se s tím, co se neudělalo, už nedá nic dělat. [Hollande] musí zrychlit tempo.
România liberă píše, že recese v eurozóně v letošním roce „spadla do červených čísel“. Podle bukurešťského deníku špatný výkon evropské ekonomiky vyvolává obavy dokonce i na druhém břehu Atlantiku, kde
je politika úsporných opatření považována za jednu z hlavních příčin současného marasmu. Celý svět znepokojuje, že Evropa jako jediný kontinent nezaznamenala růst a je posedlá neustálým ozdravováním veřejného dluhu. Tato politika by mohla v Evropanech vyvolat beznaděj. […] Je třeba vzít na vědomí jejich nespokojenost.
„Eurozóna se propadla do recese,“ píše El Correo. „Nejdelší recese její krátké historie,“ dodává list:
Dilema, kterému čelí eurozóna, nespočívá pouze v tom, jak sladit fiskální konsolidaci se stimulační politikou, která se musí neustále podřizovat výměnám něco za něco. Otázkou je i to, zda striktní a soustavné škrty nedusí veškeré vyhlídky na oživení.
Těmto tendencím neuniklo ani Nizozemsko, které „prochází nejhorším ekonomickým obdobím, nepočítáme-li válku“. Jak ale píše NRC Handelsblad, v Nizozemsku „zabránili silné recesi spotřebitelé“. Deník vysvětluje, že ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 0,1 %. Recese, do níž se země dostala loni ve třetím čtvrtletí, letos pokračuje. Deník se opírá o údaje, které včera zveřejnil centrální statistický úřad. Za to, že statistiky nejsou dramatické, vděčí Nizozemsko podle NRC několika „světlým bodům“:
Dobře se vedlo zahraničnímu obchodu, v prvním čtvrtletí vzrostl vývoz o 1 procento. […] Velmi pozitivním ukazatelem je ale spotřeba domácností, která představuje téměř polovinu HDP [...] a v porovnání s posledním čtvrtletím loňského roku vzrostla o 0,4 procenta. Řeklo by se, že to není moc, nicméně od roku 2011 je to poprvé, co spotřebitelé trochu více utrácejí.
Otřesy v eurozóně mají dopad i na země, které nejsou její součástí. Například česká koruna se od loňského září propadla vůči euru o 6 procent, píší Hospodářské noviny. Podle hospodářského deníku
tuzemské hospodářství ztratilo poslední oporu, kterou byl export. Špatná čísla trh čekal, ale skutečná výše propadu - meziročně se ekonomika scvrkla téměř o dvě procenta - je velkým překvapením.
„Evropa se dusí,“ píše v titulku Gazeta Wyborcza, která tento stav klade za vinu politice úsporných opatření: „Utahování opasků nás přivedlo do recese,“ píše deník. Hlavní statistický úřad tou samou dobou zveřejnil údaje, podle nichž polská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku posílila pouze o 0,4 procenta. Jde o nejhorší výsledek za poslední čtyři roky a šest po sobě jdoucích čtvrtletí poznamenaných recesí v eurozóně. „GW“ cituje hlavního ekonoma ING banky Marka Cliffa, který tvrdí, že „bude-li současná strategie utahování opasků pokračovat, budeme mít co do činění s větším počtem zkrachovalých zemí“. Deník poznamenává, že ekonomická situace je špatná zejména ve státech, které zavedly striktní úsporná opatření, jako je Španělsko, Itálie, Portugalsko, Kypr nebo Řecko.
Evropští představitelé, především Němci, dlouho tvrdili, že klíčem k překonání krize je šetření. Je pravda, že utahování opasků umožnilo snížit schodek rozpočtu, ale zároveň s tím se zhoršila hospodářská situace a zvýšila se sociální frustrace.